Stručné shrnutí

Verze z 10. 10. 2021, 12:26, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „Z programového prohlášení vlády z 27. 6. 2018: : ''Současný stav eGovernmentu v České republice není uspokojivý. Přes optimistický start a n…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Z programového prohlášení vlády z 27. 6. 2018:

Současný stav eGovernmentu v České republice není uspokojivý. Přes optimistický start a nadějné pilotní fáze projekt ustrnul a dále se příliš nerozvíjel a nepřinesl obyvatelům země očekávané nové možnosti komunikace s úřady a služby v odpovídající míře.
Ostatní státy EU nám utekly nebo nás předběhly. Za poslední období mnoho nových projektů a služeb nevzniklo, v lepším případě se udržoval současný, ne příliš efektivní stav.

S textem programového prohlášení vlády není možné než souhlasit, bohužel se od roku 2017, za 4 roky se změnilo pouze málo věcí k lepšímu.

Proč jsou digitální služby státu tak málo používané a nepopulární?editovateditovat zdroj

Více než 88 % českých domácností má přístup na internet, 77 % populace ho běžně používá. Více než 93 % (!!) uživatelů internetu v ČR přes něj nakupuje zboží, v tomto parametru jsme 3. nejaktivnější v EU. Polovina platí za online služby. Ale pouze 29 % lidí vyplnila nějaký formulář státu a online ho odeslala.

V online prostoru se běžně pohybuje většina české populace, která zde provádí i složitější operace (nákup zboží). Je zřejmé, že nedostatkem znalostí či zkušeností čeští občané netrpí. Ale pouze 29 % lidí obdobným způsobem komunikuje se státem. Z toho je zřejmé, že problém je na straně státu, nikoliv občanů[1].

Je chyba na straně firem a občanů či státu?

Více než 88 % českých domácností má přístup na internet, 77 % populace ho běžně používá. Více než 93 % (!!) uživatelů internetu v ČR přes něj nakupuje zboží, v tomto parametru jsme 3. nejaktivnější v EU. Polovina platí za online služby. Ale pouze 29 % lidí vyplnila nějaký formulář státu a online ho odeslala.

V online prostoru se běžně pohybuje většina české populace, která zde provádí i složitější operace (nákup zboží). Je zřejmé, že nedostatkem znalostí či zkušeností čeští občané netrpí. Ale pouze 29 % lidí obdobným způsobem komunikuje se státem. Z toho je zřejmé, že problém je na straně státu, nikoliv občanů[1].

Jak by měla vypadat státní správa?

✅ prostě prozákaznická

✅ důvěřující i důvěryhodná

✅ moderně a daty řízená

✅ motivující k inovacím a efektivitě

✅ efektivní, automatizovaná

✅ agilní a akceschopná

✅ pro občana, ne naopak

Co s tím?

Je potřeba provést

  • digitální transformaci státu,
  • skutečnou transformaci vnitřních procesů a agend státu, s maximálním využití automatizace,
  • zrušení nepotřebných agend a zjednodušení ostatních,
  • soustředit se na zvýšení kapacity a digitální kompetence zaměstnanců státu a změny jejich struktury,
  • soustředit se na práci s talenty, absolventy vysokých škol a jejich získání pro práci ve státní správě
  • moderní řízení úřadů a jejich cílů,
  • moderní řízení projektů, podstatné zvýšení podílu agilně a průběžně rozvíjených služeb,
  • důsledně pro-klientský přístup,
  • sběr dat o chodu úřadu a provozu agend, měření efektivity a kvality služby,
  • rozhodování a řízení úřadů na základě dat,
  • centrální řízení a podpora digitální transformace.

Dosavadní přístup politické reprezentace a státu nevede k nutné změně. Dosavadní metody „digitalizace“ obvykle pouze převedly papírovou agendu do počítače, ale bez zavedení automatizace, bez využití výhod digitálních technologií, bez samoobslužného přístupu.

Podíl ruční práce se nezměnil, v mnoha případech se efektivita navíc zhoršila tím, že se agenda vede jak v počítači, tak papírově. Je zřejmé, že takové falešná digitalizace nevede k efektivnější, rychlejší a přístupnější státní správě.

První kroky, které je nutné a možné udělat

Digitální transformace - Moderní stát

Jednotlivé body podrobně popsány

  1. Role státu - občan jako zákazník
  2. DAČR, Centralizovaná vize, distribuovaná realizace
  3. Lidé, práce s talenty, digitální kompetence
  4. Změna procesů, změna myšlení
  5. Agilita, prozákaznický přístup, ale i právo na chybu
  6. Rozhodování na základě dat, ne pocitů. Metriky i výkonnostní cíle.
  7. Revoluce, ne evoluce