Organizace: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Přehled důležitých organizací a procesů v rámci Digitálního Česka == Centrální ICT autorita == Centrální ICT autorita na úrovni vlády, př…“) (Značka: editace z VisualEditoru) |
m (Značka: editace z VisualEditoru) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Přehled důležitých organizací a procesů v rámci Digitálního Česka | Přehled důležitých organizací a procesů v rámci Digitálního Česka | ||
| − | == | + | = Cílové uspořádání a procesy Digitálního Česka = |
| − | |||
| − | + | === Cíle === | |
| − | + | * Zrychlení rozvoje digitalizace veřejných služeb a eGovernmentu. Důraz na principy „digital by default“, občan zákazníkem a na jednotné UX. Cílem jsou jednoduché digitální služby státu pro občany a podnikatele. | |
| − | + | * Efektivní kontrola nad rozvojem komunikačních sítí a mobilními operátory - vyšší dostupnost a nižší cena komunikačních služeb. | |
| − | + | * Optimalizace provozu ICT státu využitím sdílených služeb státních ICT podniků a komerční části eGC - standardizace, urychlení nákupu, zvýšení kvality a bezpečnosti, snížení nákladů. | |
| + | * Standardizace architektury ICT státu, využití sdílených ICT služeb, využití architektury spolupracujících mikroslužeb. Rozbití závislosti na dodavatelích, jednodušší soutěžení více malých zakázek pro více dodavatelů. Jednoduchost a jednotnost uživatelských rozhraní. Opendata a API pro veřejné použití. | ||
| − | + | === Důvody === | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | * Roztříštěnost a decentralizovaný vývoj ICT jednotlivých resortů. Nejednotná a složitá rozhraní veřejných služeb, pomalý postup digitalizace veřejných služeb. | |
| + | * Silná závislost ICT resortů na velkých dodavatelích, vendor lock, velmi vysoké náklady na nákup a provoz. | ||
| + | * Pomalé tempo rozvoje eGovernmentu, zaměřeného primárně na centrální služby v pozadí, tj. předpoklady digitalizace veřejných služeb. | ||
| + | * Slabé pravomoci řízení ICT státu na úrovni náměstka MV, není prioritou na úrovni ministra. | ||
| − | + | === Rizika časová a legislativní === | |
| + | Vytvoření Centrální ICT autority a přesuny kompetencí z MV a MPO budou vyžadovat změny kompetenčního zákona. Před změnou zákona lze částečně řešit rolí vládního koordinátora, sadou usnesení vlády a kooperací resortů MF, MV, MPO. Úspěch a rychlost závisí na politické vůli MF, MV a MPO ke spolupráci. | ||
| − | + | Postupná úprava role státních ICT podniků závisí na politické vůli MF, MD a MV ke spolupráci a vyřešení otázky in-house zadávání (kvůli stávajícím in-house zakázkám MV a MF) a sjednocení vedení těchto podniků (již řídí V.Dzurilla). | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | Velké nebo necitlivě provedené přesuny kompetencí a pracovníků mohou vyvolat organizační chaos nebo dokonce rezistenci. Je třeba dobře naplánovat včetně personální politiky vůči pracovníkům na vedoucích pozicích v dotřených organizačních strukturách. Je třeba vzít v úvahu služební zákon a jeho požadavky na plánování organizačních struktur. | |
| − | |||
| − | + | Rozšíření in-house zadávání státním ICT podnikům závisí na spolupráci MMR a ÚOHS a novele zákona o VZ. Komerčním dodavatelům by bylo vhodné zároveň nabídnout např. zapojení do plánování standardizace ICT státní správy, ale hlavně co nejvíc nového byznysu – komerční eGC, úpravy aplikací a nové aplikace v rámci digitalizace, konzultační služby atd. | |
| − | + | ==Centrální ICT autorita== | |
| − | + | Centrální ICT autorita na úrovni vlády, převedení ICT kompetencí z MV, MF a MPO + nové silné pravomoce koordinace, podpory a kontroly ICT všech resortů. Zachování RVIS a jeho pracovních skupin jako řídícího orgánu s účastí všech resortů. | |
| − | |||
| − | |||
| − | + | Více o [[Centrální ICT autorita|Centrální ICT autoritě]] | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | | | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | ==ICT podniky== | |
| − | + | === Jaká bude role státních ICT podniků? === | |
| − | + | Postupné převzetí a konvergence státních ICT podniků – poskytovatelů sdílených ICT služeb. In-house výjimka na nákup služeb státních ICT podniků pro všechny resorty v souladu s pravidly EU. Centralizovaní vize, standardů, postupů, ale nikoliv realizace. | |
| − | |||
| − | + | Rozdeleni působnosti a odpovědnosti ICT podniků na infrastrukturu (NAKIT) a HW/SW/cloud (SPCSS). SPCSS vhodně přejmenovat. | |
| − | |||
| − | |||
| − | + | Role státních ICT podniků (zejména NAKIT a SPCSS) není primárně v první linii digitalizace veřejných služeb (to je úloha Centrální ICT autority - koordinace jednotlivých ministerstev zodpovědných za tyto agendy), ale na pozadí, v poskytování sdílených služeb provozu (infrastruktura, standardní aplikace, komoditní ICT služby). Přínosem je jednak celková optimalizace (vyšší kvalita a bezpečnost provozu, zrychlení implementace, nákladová efektivita), a hlavně uvolnění rukou jednotlivých resortů, aby se mohli věnovat digitalizaci agend na úrovni svých kompetencí, tedy na funkční a aplikační úrovni. | |
| − | + | Státní ICT podniky mohou dále sloužit jako zdroj odborných pracovníků, které resorty nedokážou získat jako zaměstnance za tabulkové platy. Mohou také poskytovat kompletní služby systémové integrace, jako jsou konzultace s přípravou veřejných zakázek, projektové řízení, enterprise architektura apod. | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
Verze z 6. 8. 2018, 10:35
Přehled důležitých organizací a procesů v rámci Digitálního Česka
Obsah
Cílové uspořádání a procesy Digitálního Česka
Cíle
- Zrychlení rozvoje digitalizace veřejných služeb a eGovernmentu. Důraz na principy „digital by default“, občan zákazníkem a na jednotné UX. Cílem jsou jednoduché digitální služby státu pro občany a podnikatele.
- Efektivní kontrola nad rozvojem komunikačních sítí a mobilními operátory - vyšší dostupnost a nižší cena komunikačních služeb.
- Optimalizace provozu ICT státu využitím sdílených služeb státních ICT podniků a komerční části eGC - standardizace, urychlení nákupu, zvýšení kvality a bezpečnosti, snížení nákladů.
- Standardizace architektury ICT státu, využití sdílených ICT služeb, využití architektury spolupracujících mikroslužeb. Rozbití závislosti na dodavatelích, jednodušší soutěžení více malých zakázek pro více dodavatelů. Jednoduchost a jednotnost uživatelských rozhraní. Opendata a API pro veřejné použití.
Důvody
- Roztříštěnost a decentralizovaný vývoj ICT jednotlivých resortů. Nejednotná a složitá rozhraní veřejných služeb, pomalý postup digitalizace veřejných služeb.
- Silná závislost ICT resortů na velkých dodavatelích, vendor lock, velmi vysoké náklady na nákup a provoz.
- Pomalé tempo rozvoje eGovernmentu, zaměřeného primárně na centrální služby v pozadí, tj. předpoklady digitalizace veřejných služeb.
- Slabé pravomoci řízení ICT státu na úrovni náměstka MV, není prioritou na úrovni ministra.
Rizika časová a legislativní
Vytvoření Centrální ICT autority a přesuny kompetencí z MV a MPO budou vyžadovat změny kompetenčního zákona. Před změnou zákona lze částečně řešit rolí vládního koordinátora, sadou usnesení vlády a kooperací resortů MF, MV, MPO. Úspěch a rychlost závisí na politické vůli MF, MV a MPO ke spolupráci.
Postupná úprava role státních ICT podniků závisí na politické vůli MF, MD a MV ke spolupráci a vyřešení otázky in-house zadávání (kvůli stávajícím in-house zakázkám MV a MF) a sjednocení vedení těchto podniků (již řídí V.Dzurilla).
Velké nebo necitlivě provedené přesuny kompetencí a pracovníků mohou vyvolat organizační chaos nebo dokonce rezistenci. Je třeba dobře naplánovat včetně personální politiky vůči pracovníkům na vedoucích pozicích v dotřených organizačních strukturách. Je třeba vzít v úvahu služební zákon a jeho požadavky na plánování organizačních struktur.
Rozšíření in-house zadávání státním ICT podnikům závisí na spolupráci MMR a ÚOHS a novele zákona o VZ. Komerčním dodavatelům by bylo vhodné zároveň nabídnout např. zapojení do plánování standardizace ICT státní správy, ale hlavně co nejvíc nového byznysu – komerční eGC, úpravy aplikací a nové aplikace v rámci digitalizace, konzultační služby atd.
Centrální ICT autorita
Centrální ICT autorita na úrovni vlády, převedení ICT kompetencí z MV, MF a MPO + nové silné pravomoce koordinace, podpory a kontroly ICT všech resortů. Zachování RVIS a jeho pracovních skupin jako řídícího orgánu s účastí všech resortů.
Více o Centrální ICT autoritě
ICT podniky
Jaká bude role státních ICT podniků?
Postupné převzetí a konvergence státních ICT podniků – poskytovatelů sdílených ICT služeb. In-house výjimka na nákup služeb státních ICT podniků pro všechny resorty v souladu s pravidly EU. Centralizovaní vize, standardů, postupů, ale nikoliv realizace.
Rozdeleni působnosti a odpovědnosti ICT podniků na infrastrukturu (NAKIT) a HW/SW/cloud (SPCSS). SPCSS vhodně přejmenovat.
Role státních ICT podniků (zejména NAKIT a SPCSS) není primárně v první linii digitalizace veřejných služeb (to je úloha Centrální ICT autority - koordinace jednotlivých ministerstev zodpovědných za tyto agendy), ale na pozadí, v poskytování sdílených služeb provozu (infrastruktura, standardní aplikace, komoditní ICT služby). Přínosem je jednak celková optimalizace (vyšší kvalita a bezpečnost provozu, zrychlení implementace, nákladová efektivita), a hlavně uvolnění rukou jednotlivých resortů, aby se mohli věnovat digitalizaci agend na úrovni svých kompetencí, tedy na funkční a aplikační úrovni.
Státní ICT podniky mohou dále sloužit jako zdroj odborných pracovníků, které resorty nedokážou získat jako zaměstnance za tabulkové platy. Mohou také poskytovat kompletní služby systémové integrace, jako jsou konzultace s přípravou veřejných zakázek, projektové řízení, enterprise architektura apod.
