https://www.moderni-stat.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=AdminModerní stát - Příspěvky uživatele [cs]2026-04-28T22:47:00ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.31.15https://www.moderni-stat.cz/index.php?title=S_%C4%8D%C3%ADm_pot%C5%99ebujeme_pomoci&diff=72680S čím potřebujeme pomoci2023-12-08T14:15:44Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>=S čím a jak nám můžete pomoci=<br />
<br />
*sjednotit jazyk<br />
*opravit chyby<br />
*zjednodušit odborné texty do laického či málo odborného jazyka<br />
*doplnil české zdroje , ideálně anglické nahradit/doplnil podobnými českými<br />
*cokoliv dalšího, co přidá textům vyšší hodnotu<br />
<br />
<br />
Napište na michal@michalblaha.cz</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Nejaka_stranka&diff=72679Nejaka stranka2023-12-08T14:14:20Z<p>Admin: Založena nová stránka s textem „tady je ta stranka“</p>
<hr />
<div>tady je ta stranka</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=S_%C4%8D%C3%ADm_pot%C5%99ebujeme_pomoci&diff=72678S čím potřebujeme pomoci2023-12-08T14:14:00Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>=S čím a jak nám můžete pomoci=<br />
<br />
*sjednotit jazyk<br />
*opravit chyby<br />
*zjednodušit odborné texty do laického či málo odborného jazyka<br />
*doplnil české zdroje , ideálně anglické nahradit/doplnil podobnými českými<br />
*cokoliv dalšího, co přidá textům vyšší hodnotu<br />
<br />
vice info na [[nejaka stranka]].<br />
<br />
Napište na michal@michalblaha.cz</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=S_%C4%8D%C3%ADm_pot%C5%99ebujeme_pomoci&diff=72677S čím potřebujeme pomoci2023-12-08T14:10:35Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>=S čím a jak nám můžete pomoci=<br />
<br />
*sjednotit jazyk<br />
*opravit chyby<br />
*zjednodušit odborné texty do laického či málo odborného jazyka<br />
*doplnil české zdroje , ideálně anglické nahradit/doplnil podobnými českými<br />
*cokoliv dalšího, co přidá textům vyšší hodnotu<br />
<br />
<br />
Napište na michal@michalblaha.cz</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=%C3%9A%C5%99ady_pr%C3%A1ce&diff=72676Úřady práce2022-10-30T19:53:23Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>Možné konkrétní úspory provozních nákladů státu.<br />
<br />
==Úřady práce==<br />
'''Rok 2020'''<br />
<br />
*Služební /pracovní místa v úvazcích - ÚP ČR - k 1. 1. 2020<br />
*Služební 11168<br />
*celkem 11800<br />
*'''Platy celkem 6,86 mld Kč včetně odvodů'''<br />
*'''Průměrný plat 30790,- hrubého měsíčně''' (bez odvodů) (4360000000/11800/12)<br />
<br />
([https://monitor.statnipokladna.cz/ucetni-jednotka/72496991/prehled?rad=t&obdobi=2111 zdroj] a [https://www.uradprace.cz/zprava-o-cinnosti ročenka o činnosti])<br />
===Úspory===<br />
<blockquote><br />
Pokud se počet pracovníků sníží o 10 %, což je vzhledem k ruční práci a její automatizaci více reálné, dojde k '''úspoře 680 mil. Kč ročně''' při vynaložení nákladů '''max. v 200 mil. jednorázově''' (první automatizace) a '''pak do 80 mil. Kč ročně''' (postupný rozvoj)<br />
</blockquote>Jak snížit počet zaměstnanců ÚP o 10% ? <br />
<br />
Prakticky všechny agendy ÚP se administrují a zpracovávají ručně. Nejen v zastaralých IT systémech (OK systém), ale i procesně. Současně jednotlivé IT systémy jsou jen velmi málo integrované (málo si spolu povídají napřímo). Tzn. nemalá část práce zaměstnanců ÚP je "přesouvání" formulářů systémem, ale posun je ruční. Aumatizace jak průběhu, tak zpracování žádostí je nulové.<br />
<br />
Není snadné okamžitě automatizovat všechny agendy, ale je možné alespoň jejich části zrychlit, integrovat a zautomatizovat, což bude mít za výsledek zrychlejí zpracování žádostí a agend, a také menší pracnost. <br />
<br />
MPSV má v rámci resortu oddělení zabývající se inovacemi v resortu, kde mají identifikováno několik míst, které je možné rychle upravit. Další budou analyzovány během první inovační etapy.<br />
<br />
Náklady na inovaci je možné z 80% zaplatit z NPO a EU fondů (iROP).</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Finan%C4%8Dn%C3%AD_%C3%BA%C5%99ady_a_GF%C5%98&diff=72675Finanční úřady a GFŘ2022-10-30T19:52:11Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>Možné konkrétní úspory provozních nákladů státu.<br />
<br />
==Finanční úřady a GFŘ==<br />
'''Rok 2017'''<br />
<br />
*Průměrný plat zaměstnanců GFŘ v 2017 36650,- měsíčně ([https://is.ambis.cz/th/irsgo/prace-ac-2019-04-11_-final__Opraveno_.pdf zdroj])<br />
*16300 osob, z toho 15770 služebních míst. Reálně 15500 lidí, zbytek neobsazený<br />
<br />
'''Rok 2020'''<br />
<br />
Tabulka č. 52: Plnění limitu počtu zaměstnanců ve fyzických osobách v letech 2016–2020 ([https://archiv.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/fs-financni-sprava-cr/Informace_o_cinnosti_FS_CR_za_rok_2020.pdf zdroj])<br />
<br />
*Schválený počet systemizovaných míst k 1. 1.:15 714<br />
*Schválený počet systemizovaných míst 31. 12.: 15 714<br />
*Evidenční počet zaměstnanců k 31. 12.: 15 031<br />
*Podíl plnění (%): 95,7%<br />
*Z celkového počtu 15 031 zaměstnanců v evidenčním počtu bylo k 31. 12. 2020 ve služebním poměru 14 074 a v pracovním poměru 957 zaměstnanců.<br />
*'''Průměrný plat zaměstnanců FS''' za rok 2020 dosáhl částky '''43 301 Kč.'''<br />
<br />
'''Rok 2021'''<br />
<br />
*platy zaměstnanců GFŘ včetně odvodů a pojištění ročně 10,3 mld Kč.<br />
*Platy bez odvodů 7,67 mld Kč ()<br />
*Počet úředníků ve služebním poměru je 13768<br />
*Počet úředníků v pracovním poměru je 972<br />
*Celkem 14740<br />
*'''průměrný plat 43 362 Kč/měsíc''' (7670000000/14740/12)<br />
<br />
===Úspory===<br />
<blockquote>Pokud se počet pracovníků sníží o 10 %, což je vzhledem k ruční práci a její automatizaci více než reálné, dojde k úspoře '''760 mil. Kč ročně''' při vynaložení nákladů max. do 300 mil. jednorázově (první automatizace) a pak do 50 mil. Kč ročně (postupný rozvoj)</blockquote><br />
<br />
Jak snížit počet zaměstnanců FÚ okamžitě o 10 % ?<br />
<br />
#389 zaměstnanců GFŘ FÚ bylo najato [[Úspory na EET|v souvislosti s EET a dělají zcela ruční]], zbytečnou kontrolu vykazování EET či kontroly v terénu (nyní již 2 roky neprobíhající). Mzdové náklady na tyto pracovníky jsou dle GFŘ '''300-330mil Kč ročně'''.<br />
<br />
Podle tvrzení pracovníků MF (na akci [https://www.psp.cz/sqw/cms.sqw?z=15932 Dobrovolné EET v květnu 2022]) jsou náklady na EET '''440-500 mil. Kč / rok''', bez nákladů na vytvoření a udržení pracovního místa. <br />
<br />
Původní odhady MF na náklady EET z 2016 byly ve výši 170 mil. Kč / rok.<br />
<br />
Potenciál úspory na GFŘ díky automatizaci je až 5000 současných pracovníků, nahrazených 500 vysoce kvalifikovanýma analytikama, kteří díky snížení daňovaných úniků (a zjednodušení daň. práva) přinesou další příjmy státu.<br />
<br />
#Prakticky všechny agendy FÚ se administrují a zpracovávají ručně. Nejen v zastaralých IT systémech (zejména ADIS), ale i procesně. Příjem žádostí, formulářů, příznání - vše je řešeno ručně s ručními kontrolami. Současně jednotlivé IT systémy jsou jen velmi málo integrované (málo si spolu povídají napřímo). Tzn. nemalá část práce zaměstnanců FÚ je "přesouvání" formulářů a jejich údajů systémem, ale posun je ruční. Aumatizace jak průběhu, tak zpracování žádostí je nulové. Není snadné okamžitě automatizovat všechny agendy, ale je možné alespoň jejich části zrychlit, integrovat a zautomatizovat, což bude mít za výsledek zrychlejí zpracování žádostí a agend, a také menší pracnost.<br />
<br />
Náklady na inovaci je možné přibližně z 80% zaplatit z NPO a EU fondů (iROP).<br />
<br />
<br /></div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Konkr%C3%A9tn%C3%AD_%C3%BAspory_n%C3%A1klad%C5%AF_na_provoz_st%C3%A1tu&diff=72674Konkrétní úspory nákladů na provoz státu2022-10-30T19:49:06Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>Možné konkrétní úspory provozních nákladů státu.<br />
<br />
Investice do automatizace je jednorázová. Pracovníky, které technologie nahradí, je nutné platit každý měsíc stále a stále. Automatizace se zaplatí jednou (odhadem obvykle do 1/3 nákladů na roční platy nahrazených lidí) a během 3 let podruhé (servis, rozvoj a support tvoří obvykle 1/3 výše investice ročně). Tzn. hrubým odhadem je návratnost automatizace méně než rok a během 3-4 let řádová.<br />
<br />
<br /><br />
<br />
==Ministerstvo financí==<br />
[[Finanční úřady a GFŘ]] (760 mil. ročně)<br />
<br />
[[Úspory na EET]] (min 170 mil. ročně)<br />
<br />
==MPSV==<br />
[[Úřady práce]] (680 mil. ročně)<br />
<br />
==MMR==<br />
[[NIPEZ|NIPEZ a zejména NEN]] (1,2 mld. celkem, 140 mil Kč ročně)</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Hrub%C3%A1_kalkulace_n%C3%A1klad%C5%AF_a_n%C3%A1vratnosti_DA%C4%8CR&diff=72673Hrubá kalkulace nákladů a návratnosti DAČR2022-10-30T19:48:54Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>'''Náklady na IT systémy státní správy (a částečně samosprávy) jsou nyní mezi 20-26 mld Kč ročně.''' <br />
<br />
Tyto peníze je potřeba „jen“ mnohem chytřeji utrácet. Proto není potřeba alokovat extra peníze navíc z rozpočtu. S nárazovámi změnami pomohou plánované EU peníze na transformaci.<br />
<br />
==='''Náklady'''===<br />
a) na digitální agenturu (120-150 expertů) – '''200 mil. Kč/rok''' (prům. plat 95.000/měsíčně + 20M provoz)<br />
<br />
b) proti úsporám jde nutnost posílení IT a projektových kapacit úřadů, které jsou dnes zcela nedostatečné. <br />
<br />
Na ministerstvech a v ústředních správních úřadech je kolem 80 000 systematizovaných míst a 40000 ostatních úřednických, celkem 449.020 zaměstnanců (od 2013 nárůst o 36.000 lidí a 80 mld Kč ročně). [2][3]<br />
<br />
*- Učitelé 185545<br />
*- Nepedag.ve školství 67393<br />
*- Policie, celníci, apod. 65598<br />
*- Vojáci 26599<br />
*- Soudy 9652<br />
*- zbývající, tzn. úředníci (80000+40000): 120582<br />
<br />
Podíl odborných ICT pracovníků na celkovém počtu systemizovaných míst je u organizačních složek státu pouze 3,3 % <ref>Zpráva NKÚ o digitalizaci veřejné správy v České republice<br />
<br />
[https://nku.cz/assets/publikace-a-dokumenty/ostatni-publikace/zprava-o-digitalizaci-verejne-spravy.pdf]</ref> (2600 míst)<br />
<br />
Zde očekávám nutnou navýšení počtu IT a projektových pracovníků na centrálních úřadech a jejich podřízených organizacích o 100-150%, v počtech je to kolem 3000 pracníků. (3000*80000*12 = 2,8 miliardy Kč.)<br />
<br />
'''tzn. navýšení celkových nákladů o 2,8 miliardy Kč'''<br />
<br />
==='''Úspory jsou na 4 základních bodech.'''===<br />
<br />
====1) '''optimalizace současných kontraktů'''.====<br />
Zde vidím krátkodobě prostor tak max. na 10% úspor. - max. 2,5 miliardy Kč/ročně<br />
<br />
====2) '''transformací procesů'''.====<br />
Dnešní státní IT je zdigitalizovaná papírová cesta. Takže je neefektivní, nevyužívá možnosti automatizace, sdílení dat a zpracování bez člověka.<br />
<br />
Ta někdy vyžaduje změnu jen v rámci úřadů (vnitřní předpisy), častěji legislativy (obvykle jen v technických detailech). <br />
<br />
Tyto změny ušetří nejvíce.<br />
<br />
Přiměřené očekávání plošné úspory je '''v horizontu 4 let minimálně 10%, tzn. dalších nejméně 2,5 miliardy Kč ročně'''. Je jednotlivých úřadach - zejména centrálních bude i větší.<br />
<br />
===='''3) sdílení služeb'''====<br />
Kraje a obce spravují celkem 1788 informačních systémů, jejichž pořízení vyšlo na devět miliard korun a roční náklady představují 1,7 miliardy. <br />
<br />
'''Zde je potenciál na stovky mil. Kč ročně.'''<br />
<br />
====4) Zvýšení efektivity====<br />
Zvýšené náklady na nové IT a projektové lidi s přehledem vyváží odchody přebytečných úředníků nahrazených modernizovanými postupy a automatizací. Těch očekávám min 10%, tzn. '''nejméně 8000 osob (8000*38285 = 3,6 miliardy Kč.)''' <br />
<br />
38285 je průměrná mzda v 2019<br />
<br />
'''Souhrn:'''<br />
<br />
Náklady budou nabíhat postupně, podle transformace úřadů celkem do : '''- 3 miliardy Kč ročně'''<br />
<br />
Úspory budou také nabíhat postupně, max. o jeden rok posunuté: '''+8,6 miliardy Kč ročně''' a budou každým rokem růst s nižšími provozními náklady.<br />
<br />
Investice do automatizace je jednorázová. Pracovníky, které technologie nahradí, je nutné platit každý měsíc stále a stále. Automatizace se zaplatí jednou (odhadem obvykle do 1/3 nákladů na roční platy nahrazených lidí) a během 3 let podruhé (servis, rozvoj a support tvoří obvykle 1/3 výše investice ročně). Tzn. hrubým odhadem je návratnost automatizace méně než rok a během 3-4 let řádová.<br />
<br />
===Další konkrétní úspory===<br />
Další možné [[Konkrétní úspory nákladů na provoz státu|konkrétní úspory]].<br />
===Zdroje:===<br />
1) Zpráva o digitalizaci veřejné správy v České republice<br />
<br />
https://nku.cz/assets/publikace-a-dokumenty/ostatni-publikace/zprava-o-digitalizaci-verejne-spravy.pdf<br />
<br />
2) Stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu české republiky za rok 2019<br />
<br />
https://www.nku.cz/assets/publikace-a-dokumenty/stanoviska-nku-ke-statnimu-rozpoctu/stanovisko-k-szu-2019.pdf<br />
<br />
3) Státní rozpočet 2020 v kostce <br />
<br />
https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Informacni-letak_2020_Statni-rozpocet-v-kostce.pdf<br />
<references /></div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Standardy_digit%C3%A1ln%C3%AD_slu%C5%BEby_v_jin%C3%BDch_st%C3%A1tech&diff=72672Standardy digitální služby v jiných státech2022-09-27T12:32:39Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div><br /><br />
{| class="wikitable"<br />
!IsoCountryCode<br />
!Name<br />
!OrganisationName<br />
!Licences<br />
!Notes<br />
|-<br />
|GB<br />
|[https://www.gov.uk/service-manual/service-standard Digital Service Standard]<br />
|HM Government<br />
|[http://www.nationalarchives.gov.uk/doc/open-government-licence/version/3/ OGL v3]<br />
|Maintained by the Government Digital Service<br />
|-<br />
|NZ<br />
|[https://www.digital.govt.nz/standards-and-guidance/digital-service-design-standard/ Digital service design standard]<br />
|Government of New Zealand/Te Kāwanatanga o Aotearoa<br />
|[https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/ CC 4.0]<br />
|<br />
|-<br />
|AU<br />
|[https://www.dta.gov.au/help-and-advice/digital-service-standard/digital-service-standard-criteria Digital Service Standard criteria]<br />
|Commonwealth of Australia<br />
|[https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/ CC 4.0] [http://www.nationalarchives.gov.uk/doc/open-government-licence/version/3/ OGL v3]<br />
|<br />
|-<br />
|GB<br />
|[https://localgov.digital/service-standard Local Government Digital Service Standard]<br />
|LocalGovDigital<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|GB<br />
|[https://resources.mygov.scot/standards/digital-first/ Digital First Service Standard]<br />
|Scottish Government<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|FI<br />
|[https://vm.fi/en/principles-of-digitalisation Principles of digitalisation]<br />
|Finnish government<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|IT<br />
|[https://teamdigitale.governo.it/en/2-content.htm Manifesto of Technological and Operating Principles]<br />
|Italian Government<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|MX<br />
|[https://www.gob.mx/serviciosdigitales/es/articulos/principios-generales-de-diseno-de-servicios-digitales Principios de Servicios Digitales]<br />
|Federal government of Mexico<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|US<br />
|[https://playbook.cio.gov Digital Services Playbook]<br />
|Federal government of the United States<br />
|[https://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/ CC]<br />
|<br />
|-<br />
|SG<br />
|[https://www.tech.gov.sg/digital-service-standards/ Digital Service Standards]<br />
|Government of Singapore<br />
|[[Copyright the Government of Singapore|GoS]]<br />
|The full standard is contained in a PDF<br />
|-<br />
|CA<br />
|[https://www.ontario.ca/page/digital-service-standard Digital Service Standard]<br />
|Government of Ontario<br />
|[https://www.ontario.ca/page/open-government-licence-ontario OGL]<br />
|Page does not load in some browsers / requires javascript<br />
|-<br />
|CA<br />
|[https://www.canada.ca/en/government/publicservice/modernizing/government-canada-digital-standards.html Government of Canada Digital Standards]<br />
|Government of Canada/Gouvernement du Canada<br />
|Copyright the Government of Canada<br />
|<br />
|-<br />
|JE<br />
|[https://www.gov.je/Government/PublicSectorReform/eGovernment/Pages/DesignPrinciples.aspx Digital design principles]<br />
|States of Jersey<br />
|Copyright States of Jersey<br />
|<br />
|-<br />
|TW<br />
|[https://www.ndc.gov.tw/en/Content\_List.aspx?n=F0A930AACDBCBA68 Government Digital Service Guidelines (Beta Version)]<br />
|Government of Taiwan<br />
|Copyright National Development Council<br />
|<br />
|-<br />
|GB<br />
|[https://digital.nhs.uk/about-nhs-digital/our-work/nhs-digital-data-and-technology-standards/framework NHS digital, data and technology standards framework (Beta)]<br />
|National Health Service<br />
|[https://www.nationalarchives.gov.uk/doc/open-government-licence/version/3/ OGL v3]<br />
|<br />
|-<br />
|ES<br />
|[https://www.barcelona.cat/digitalstandards/en/digital-services/0.1/ Digital Service Standards]<br />
|Ajuntament de Barcelona<br />
|[https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/ CC 4.0]<br />
|<br />
|-<br />
|DE<br />
|[http://publicservicelab.de/Ressourcen/Deutschland-Servicestandard.pdf Digitaler Servicestandard für Deutschland]<br />
|Nationaler Normenkontrollrat<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|AU<br />
|[https://www.vic.gov.au/digitalstandards/about-the-digital-standards-framework.html Digital Standards Framework]<br />
|State Government of Victoria<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|US<br />
|[https://www1.nyc.gov/assets/servicedesign/index.html NYC Civic Service Design Tools]<br />
|City of New York<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|US<br />
|[http://odd.austintexas.io/how-we-work/ Office of Design & Delivery Principles]<br />
|City of Austin<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|US<br />
|[https://codecagov-playbook.readthedocs.io/en/latest/README/ Code California Playbook]<br />
|CalGovOps & California Department of Technology<br />
|GPL 3.0<br />
|<br />
|-<br />
|CA<br />
|[https://www2.gov.bc.ca/gov/content/governments/services-for-government/service-experience-digital-delivery/service-design/service-design-phases Service Design in the B.C. Public Service]<br />
|Province of British Columbia<br />
|<br />
|<br />
|}<br />
Zdroj: https://platformland.github.io/government-service-standards/data/service-standards/ <br />
<br /></div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Standardy_digit%C3%A1ln%C3%AD_slu%C5%BEby_v_jin%C3%BDch_st%C3%A1tech&diff=72671Standardy digitální služby v jiných státech2022-09-27T12:28:53Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div><br /><br />
{| class="wikitable"<br />
!IsoCountryCode<br />
!Name<br />
!OrganisationName<br />
!Licences<br />
!Notes<br />
|-<br />
|GB<br />
|[https://www.gov.uk/service-manual/service-standard Digital Service Standard]<br />
|HM Government<br />
|<nowiki>http://www.nationalarchives.gov.uk/doc/open-government-licence/version/3/</nowiki><br />
|Maintained by the Government Digital Service<br />
|-<br />
|NZ<br />
|[https://www.digital.govt.nz/standards-and-guidance/digital-service-design-standard/ Digital service design standard]<br />
|Government of New Zealand/Te Kāwanatanga o Aotearoa<br />
|<nowiki>https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/</nowiki><br />
|<br />
|-<br />
|AU<br />
|[https://www.dta.gov.au/help-and-advice/digital-service-standard/digital-service-standard-criteria Digital Service Standard criteria]<br />
|Commonwealth of Australia<br />
|<nowiki>https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/,http://www.nationalarchives.gov.uk/doc/open-government-licence/version/3/</nowiki><br />
|<br />
|-<br />
|GB<br />
|[https://localgov.digital/service-standard Local Government Digital Service Standard]<br />
|LocalGovDigital<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|GB<br />
|[https://resources.mygov.scot/standards/digital-first/ Digital First Service Standard]<br />
|Scottish Government<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|FI<br />
|[https://vm.fi/en/principles-of-digitalisation Principles of digitalisation]<br />
|Finnish government<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|IT<br />
|[https://teamdigitale.governo.it/en/2-content.htm Manifesto of Technological and Operating Principles]<br />
|Italian Government<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|MX<br />
|[https://www.gob.mx/serviciosdigitales/es/articulos/principios-generales-de-diseno-de-servicios-digitales Principios de Servicios Digitales]<br />
|Federal government of Mexico<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|US<br />
|[https://playbook.cio.gov Digital Services Playbook]<br />
|Federal government of the United States<br />
|<nowiki>https://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/</nowiki><br />
|<br />
|-<br />
|SG<br />
|[https://www.tech.gov.sg/digital-service-standards/ Digital Service Standards]<br />
|Government of Singapore<br />
|Copyright the Government of Singapore<br />
|The full standard is contained in a PDF<br />
|-<br />
|CA<br />
|[https://www.ontario.ca/page/digital-service-standard Digital Service Standard]<br />
|Government of Ontario<br />
|<nowiki>https://www.ontario.ca/page/open-government-licence-ontario</nowiki><br />
|Page does not load in some browsers / requires javascript<br />
|-<br />
|CA<br />
|[https://www.canada.ca/en/government/publicservice/modernizing/government-canada-digital-standards.html Government of Canada Digital Standards]<br />
|Government of Canada/Gouvernement du Canada<br />
|Copyright the Government of Canada<br />
|<br />
|-<br />
|JE<br />
|[https://www.gov.je/Government/PublicSectorReform/eGovernment/Pages/DesignPrinciples.aspx Digital design principles]<br />
|States of Jersey<br />
|Copyright States of Jersey<br />
|<br />
|-<br />
|TW<br />
|[https://www.ndc.gov.tw/en/Content\_List.aspx?n=F0A930AACDBCBA68 Government Digital Service Guidelines (Beta Version)]<br />
|Government of Taiwan<br />
|Copyright National Development Council<br />
|<br />
|-<br />
|GB<br />
|[https://digital.nhs.uk/about-nhs-digital/our-work/nhs-digital-data-and-technology-standards/framework NHS digital, data and technology standards framework (Beta)]<br />
|National Health Service<br />
|<nowiki>https://www.nationalarchives.gov.uk/doc/open-government-licence/version/3/</nowiki><br />
|<br />
|-<br />
|ES<br />
|[https://www.barcelona.cat/digitalstandards/en/digital-services/0.1/ Digital Service Standards]<br />
|Ajuntament de Barcelona<br />
|<nowiki>https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/</nowiki><br />
|<br />
|-<br />
|DE<br />
|[http://publicservicelab.de/Ressourcen/Deutschland-Servicestandard.pdf Digitaler Servicestandard für Deutschland]<br />
|Nationaler Normenkontrollrat<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|AU<br />
|[https://www.vic.gov.au/digitalstandards/about-the-digital-standards-framework.html Digital Standards Framework]<br />
|State Government of Victoria<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|US<br />
|[https://www1.nyc.gov/assets/servicedesign/index.html NYC Civic Service Design Tools]<br />
|City of New York<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|US<br />
|[http://odd.austintexas.io/how-we-work/ Office of Design & Delivery Principles]<br />
|City of Austin<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|US<br />
|[https://codecagov-playbook.readthedocs.io/en/latest/README/ Code California Playbook]<br />
|CalGovOps & California Department of Technology<br />
|GPL 3.0<br />
|<br />
|-<br />
|CA<br />
|[https://www2.gov.bc.ca/gov/content/governments/services-for-government/service-experience-digital-delivery/service-design/service-design-phases Service Design in the B.C. Public Service]<br />
|Province of British Columbia<br />
|<br />
|<br />
|}<br />
Zdroj: https://platformland.github.io/government-service-standards/data/service-standards/ <br />
<br /></div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Standardy_digit%C3%A1ln%C3%AD_slu%C5%BEby_v_jin%C3%BDch_st%C3%A1tech&diff=72670Standardy digitální služby v jiných státech2022-09-27T12:25:39Z<p>Admin: Založena nová stránka s textem „<br /> {| class="wikitable" !IsoCountryCode !Name !Url !OrganisationName !Licences !Notes |- |GB |Digital Service Standard |https://www.gov.uk/service-manu…“</p>
<hr />
<div><br /><br />
{| class="wikitable"<br />
!IsoCountryCode<br />
!Name<br />
!Url<br />
!OrganisationName<br />
!Licences<br />
!Notes<br />
|-<br />
|GB<br />
|Digital Service Standard<br />
|https://www.gov.uk/service-manual/service-standard<br />
|HM Government<br />
|<nowiki>http://www.nationalarchives.gov.uk/doc/open-government-licence/version/3/</nowiki><br />
|Maintained by the Government Digital Service<br />
|-<br />
|NZ<br />
|Digital service design standard<br />
|https://www.digital.govt.nz/standards-and-guidance/digital-service-design-standard/<br />
|Government of New Zealand/Te Kāwanatanga o Aotearoa<br />
|<nowiki>https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/</nowiki><br />
|<br />
|-<br />
|AU<br />
|Digital Service Standard criteria<br />
|https://www.dta.gov.au/help-and-advice/digital-service-standard/digital-service-standard-criteria\\<br />
|Commonwealth of Australia<br />
|<nowiki>https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/,http://www.nationalarchives.gov.uk/doc/open-government-licence/version/3/</nowiki><br />
|<br />
|-<br />
|GB<br />
|Local Government Digital Service Standard<br />
|https://localgov.digital/service-standard<br />
|LocalGovDigital<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|GB<br />
|Digital First Service Standard<br />
|https://resources.mygov.scot/standards/digital-first/<br />
|Scottish Government<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|FI<br />
|Principles of digitalisation<br />
|https://vm.fi/en/principles-of-digitalisation<br />
|Finnish government<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|IT<br />
|Manifesto of Technological and Operating Principles<br />
|https://teamdigitale.governo.it/en/2-content.htm<br />
|Italian Government<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|MX<br />
|Principios de Servicios Digitales<br />
|https://www.gob.mx/serviciosdigitales/es/articulos/principios-generales-de-diseno-de-servicios-digitales<br />
|Federal government of Mexico<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|US<br />
|Digital Services Playbook<br />
|https://playbook.cio.gov<br />
|Federal government of the United States<br />
|<nowiki>https://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/</nowiki><br />
|<br />
|-<br />
|SG<br />
|Digital Service Standards<br />
|https://www.tech.gov.sg/digital-service-standards/<br />
|Government of Singapore<br />
|Copyright the Government of Singapore<br />
|The full standard is contained in a PDF<br />
|-<br />
|CA<br />
|Digital Service Standard<br />
|https://www.ontario.ca/page/digital-service-standard<br />
|Government of Ontario<br />
|<nowiki>https://www.ontario.ca/page/open-government-licence-ontario</nowiki><br />
|Page does not load in some browsers / requires javascript<br />
|-<br />
|CA<br />
|Government of Canada Digital Standards<br />
|https://www.canada.ca/en/government/publicservice/modernizing/government-canada-digital-standards.html<br />
|Government of Canada/Gouvernement du Canada<br />
|Copyright the Government of Canada<br />
|<br />
|-<br />
|JE<br />
|Digital design principles<br />
|https://www.gov.je/Government/PublicSectorReform/eGovernment/Pages/DesignPrinciples.aspx<br />
|States of Jersey<br />
|Copyright States of Jersey<br />
|<br />
|-<br />
|TW<br />
|Government Digital Service Guidelines (Beta Version)<br />
|https://www.ndc.gov.tw/en/Content\_List.aspx?n=F0A930AACDBCBA68<br />
|Government of Taiwan<br />
|Copyright National Development Council<br />
|<br />
|-<br />
|GB<br />
|NHS digital, data and technology standards framework (Beta)<br />
|https://digital.nhs.uk/about-nhs-digital/our-work/nhs-digital-data-and-technology-standards/framework<br />
|National Health Service<br />
|<nowiki>https://www.nationalarchives.gov.uk/doc/open-government-licence/version/3/</nowiki><br />
|<br />
|-<br />
|ES<br />
|Digital Service Standards<br />
|https://www.barcelona.cat/digitalstandards/en/digital-services/0.1/<br />
|Ajuntament de Barcelona<br />
|<nowiki>https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/</nowiki><br />
|<br />
|-<br />
|DE<br />
|Digitaler Servicestandard für Deutschland<br />
|http://publicservicelab.de/Ressourcen/Deutschland-Servicestandard.pdf<br />
|Nationaler Normenkontrollrat<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|AU<br />
|Digital Standards Framework<br />
|https://www.vic.gov.au/digitalstandards/about-the-digital-standards-framework.html<br />
|State Government of Victoria<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|US<br />
|NYC Civic Service Design Tools<br />
|https://www1.nyc.gov/assets/servicedesign/index.html<br />
|City of New York<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|US<br />
|Office of Design & Delivery Principles<br />
|http://odd.austintexas.io/how-we-work/<br />
|City of Austin<br />
|<br />
|<br />
|-<br />
|US<br />
|Code California Playbook<br />
|https://codecagov-playbook.readthedocs.io/en/latest/README/<br />
|CalGovOps & California Department of Technology<br />
|GPL 3.0<br />
|<br />
|-<br />
|CA<br />
|Service Design in the B.C. Public Service<br />
|https://www2.gov.bc.ca/gov/content/governments/services-for-government/service-experience-digital-delivery/service-design/service-design-phases<br />
|Province of British Columbia<br />
|<br />
|<br />
|}<br />
Zdroj: https://platformland.github.io/government-service-standards/data/service-standards/ <br />
<br /></div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Standard_digit%C3%A1ln%C3%AD_slu%C5%BEby&diff=72669Standard digitální služby2022-09-27T12:23:19Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>=Standard digitální služby=<br />
<br />
Standard digitální služby je soubor 18 bodů (kritérií), které pomáhají vládě vytvářet a provozovat dobré digitální služby. <br />
<br />
Každá veřejná služba sloužící občanům pro kontakt se státem musí Standard digitální služby splňovat. Zda tomu tak je a v jakém rozsahu, je součástí [[Hodnocení služby]].<br />
<br />
==1. Poznejte potřeby občanů==<br />
<br />
Provedtě uživatelský výzkum, abyste poznali potřeby konkrétní skupiny občanů, která bude službu používat. Znalost potřeb vám pomůže při návrhu služby.<br />
<br />
[[Pochopte potřeby občanů|Přečtěte si o uživatelském výzkumu více]]<br />
<br />
==2. Uživatelský výzkum dělejte pravidelně==<br />
<br />
Naplánujte si čas na pravidelný uživatelský výzkum a testování použitelnosti. Průběžně tak získáte zpětnou vazbu od občanů, na základě které můžete službu zlepšovat.<br />
<br />
[[Provádějte průběžný uživatelský průzkum|Přečtěte si o pravidelném výzkumu více]]<br />
<br />
==3. Pracujte s víceoborovým týmem==<br />
<br />
Zaměstnávejte menší, udržitelné a víceoborové týmy, které zvládnou službu navrhovat, vyvíjet a provozovat zároveň. Součástí každého týmu je zkušený a kvalifikovaný manažer s rozhodovací pravomocí, který je za službu zodpovědný.<br />
<br />
[[Vytvořte multidisciplinární tým|Přečtěte si o víceoborových týmech více]]<br />
<br />
==4. Používejte agilní metody==<br />
<br />
Službu vytvářejte pomocí agilních, iterativních a uživatelsky orientovaných metod stanovených v příručce. Díky těmto metodám je služba levnější a je snadnější ji měnit dle potřeb občanů.<br />
<br />
[[Použijte agilní metody|Přečtěte si o agilních metodách více]]<br />
<br />
==5. Zlepšujte službu průběžně==<br />
<br />
Vytvářejte službu tak, aby šla pravidelně vylepšovat. Zajistěte si k tomu dostatečné kapacity pracovních týmů, množství zdrojů a technologickou flexibilitu. <br />
<br />
[[Rozvíjejte a vylepšujte službu průběžně|Přečtěte si více o bodu č. 5]]<br />
<br />
==6. Zvolte vhodné nástroje a systémy==<br />
<br />
Zjistěte, jestli budou použity vhodné nástroje a systémy při výtváření, hostování, provozu a měření služby. Také si zjistěte, jak budou tyto nástroje opatřeny. Vyhnete se tak skrytým nákladům a zablokování dodavatelem či systémem, který by vám v budoucnu zabránil udělat potřebné změny.<br />
<br />
[[Zvolte vhodné nástroje a systémy|Přečtěte si více o vhodných nástrojích a systémech]]<br />
<br />
==7. Seznamte se s bezpečností a ochranou soukromí==<br />
<br />
Zjistěte, jaké informace bude služba poskytovat nebo uchovávat. Nejdříve zvažte nutnost takového kroku a následně tomu přizpůsobte úroveň bezpečnosti, právní odpovědnosti, otázky ochrany osobních údajů a rizika související se službou (v případě potřeby konzultujte s odborníky).<br />
<br />
[[Analyzujte bezpečnost a ochranu dat|Přečtěte si o bezpečnosti a ochraně soukromí více]]<br />
<br />
==8. Zveřejňujte zdrojový kód==<br />
<br />
Kompletně zveřejňujte nově vytvořený zdrojový kód pod příslušnými licencemi a zajistěte, aby ho bylo možné použít kýmkoliv dalším. Pokud konkrétní část kódu nelze zveřejnit, přesvědčivě vysvětlete, proč tak nelze provést.<br />
<br />
[[Otevřený zdrojový kód|Přečtěte si o zveřejňování zdrojového kódu více]]<br />
<br />
==9. Používejte sdílené služby, sdílené architektonické vzory a referenční modely, otevřené standardy a běžné platformy==<br />
<br />
Používejte zásady enterprise architektury, otevřené a rozšířené technické a technologické standardy a běžné státní platformy všude tam, kde je to možné a účelné včetně.<br />
<br />
[[Otevřené standardy|Přečtěte si o otevřených standardech více]]<br />
<br />
==10. Testujte celou službu==<br />
<br />
Testujte službu v prostředí, které je totožné s tím, kde je nebo bude spuštěna živá verze služby, včetně všech běžných prohlížečů a zařízení. Testujte s pomocí fiktivních účtů a reprezentativního vzorku občanů.<br />
<br />
[[Testování služby|Přečtěte si o testování více]]<br />
<br />
==11. Připravte se na výpadek služby==<br />
<br />
Vytvořte plán pro případ, kdy bude digitální služba dočasně mimo provoz.<br />
<br />
[[Buďte připraveni na výpadek|Přečtěte si o přípravě na výpadek více]]<br />
<br />
==12. Ujistěte se, že občané uspějí napoprvé==<br />
<br />
Vytvořte službu, která je jednoduchá a dostatečně intuitivní, aby občané, při jejím používaní, uspěli napoprvé.<br />
<br />
[[Srozumitelnost pro začátečníky|Přečtěte si o intuitivní službě více]]<br />
<br />
==13. Vytvořte službu konzistentní s Digitální Česko==<br />
<br />
Vytvořte službu v souladu s uživatelskou zkušeností definovanou [[Design Standardy|Designérskými standardy]] v rámci Digitálního Česka, včetně logiky ovládání, designových vzorů a grafiky.<br />
<br />
[[Jednotné UX|Přečtěte si o uživatelské zkušenosti více]]<br />
<br />
==14. Motivujte všechny k používání==<br />
<br />
Motivujte občany k používání digitální služby, poskytujte zákaznickou podporu, pokud je třeba, a zvýhodněte používání služby (finančně, rychlostí, komfortem). Vytvořte plán postupného přechodu ne-digitálních služeb na digitální. Přechod musí být pro občany snadný a jednoduchý. <br />
<br />
[[Motivujte k digitálním službám|Přečtěte si o motivaci občanů více]]<br />
<br />
==15. Měřte úspěšnost==<br />
<br />
Sbírejte data o provozu a výkonosti služby. Analyzujte je a výsledky používejte k vylepšení služby během dalšího vývoje.<br />
<br />
[[Sbírejte provozní data|Přečtěte si o měření úspěšnosti více]]<br />
<br />
==16. Určete klíčové metriky==<br />
<br />
Určete službě důležité metriky včetně manuálem definovaných a povinně stanovených 4 klíčových metrik. Pro každou metriku určete kritérium úspěchu a naplánujte, jak úspěchu dosáhnout.<br />
<br />
[[Zvolte výkonnostní kritéria|Přečtěte si o klíčových metrikách více]]<br />
<br />
==17. Zveřejněte dosažené úspěchy==<br />
<br />
Zveřejněte naměřená data u stanovených metrik na ?!Digitální Česko!?. Zveřejněním může kdokoliv porovnat úspěšnost jednotlivých služeb a méně úspěšné služby se mohou inspirovat u těch úspěšných.<br />
<br />
[[Integrace digitální a nedigitální části služby|Přečtěte si o zveřejňování úspěchů více]]<br />
<br />
==18. Testujte službu s ministrem==<br />
<br />
Testujte službu od začátku jejího vývoje až po její spuštění s odpovědným ministrem. <br />
<br />
[[Testování s ministrem|Přečtěte si o testování s ministrem více]]<br />
<br />
<br />
<br />
[[Standardy digitální služby v jiných státech]]<br />
<br />
<br />
<comments /><br />
[[Kategorie:Standard digitální služby]]<br />
<br />
__NOTOC__</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Standard_digit%C3%A1ln%C3%AD_slu%C5%BEby&diff=72668Standard digitální služby2022-09-27T12:22:56Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>=Standard digitální služby=<br />
<br />
Standard digitální služby je soubor 18 bodů (kritérií), které pomáhají vládě vytvářet a provozovat dobré digitální služby. <br />
<br />
Každá veřejná služba sloužící občanům pro kontakt se státem musí Standard digitální služby splňovat. Zda tomu tak je a v jakém rozsahu, je součástí [[Hodnocení služby]].<br />
<br />
==1. Poznejte potřeby občanů==<br />
<br />
Provedtě uživatelský výzkum, abyste poznali potřeby konkrétní skupiny občanů, která bude službu používat. Znalost potřeb vám pomůže při návrhu služby.<br />
<br />
[[Pochopte potřeby občanů|Přečtěte si o uživatelském výzkumu více]]<br />
<br />
==2. Uživatelský výzkum dělejte pravidelně==<br />
<br />
Naplánujte si čas na pravidelný uživatelský výzkum a testování použitelnosti. Průběžně tak získáte zpětnou vazbu od občanů, na základě které můžete službu zlepšovat.<br />
<br />
[[Provádějte průběžný uživatelský průzkum|Přečtěte si o pravidelném výzkumu více]]<br />
<br />
==3. Pracujte s víceoborovým týmem==<br />
<br />
Zaměstnávejte menší, udržitelné a víceoborové týmy, které zvládnou službu navrhovat, vyvíjet a provozovat zároveň. Součástí každého týmu je zkušený a kvalifikovaný manažer s rozhodovací pravomocí, který je za službu zodpovědný.<br />
<br />
[[Vytvořte multidisciplinární tým|Přečtěte si o víceoborových týmech více]]<br />
<br />
==4. Používejte agilní metody==<br />
<br />
Službu vytvářejte pomocí agilních, iterativních a uživatelsky orientovaných metod stanovených v příručce. Díky těmto metodám je služba levnější a je snadnější ji měnit dle potřeb občanů.<br />
<br />
[[Použijte agilní metody|Přečtěte si o agilních metodách více]]<br />
<br />
==5. Zlepšujte službu průběžně==<br />
<br />
Vytvářejte službu tak, aby šla pravidelně vylepšovat. Zajistěte si k tomu dostatečné kapacity pracovních týmů, množství zdrojů a technologickou flexibilitu. <br />
<br />
[[Rozvíjejte a vylepšujte službu průběžně|Přečtěte si více o bodu č. 5]]<br />
<br />
==6. Zvolte vhodné nástroje a systémy==<br />
<br />
Zjistěte, jestli budou použity vhodné nástroje a systémy při výtváření, hostování, provozu a měření služby. Také si zjistěte, jak budou tyto nástroje opatřeny. Vyhnete se tak skrytým nákladům a zablokování dodavatelem či systémem, který by vám v budoucnu zabránil udělat potřebné změny.<br />
<br />
[[Zvolte vhodné nástroje a systémy|Přečtěte si více o vhodných nástrojích a systémech]]<br />
<br />
==7. Seznamte se s bezpečností a ochranou soukromí==<br />
<br />
Zjistěte, jaké informace bude služba poskytovat nebo uchovávat. Nejdříve zvažte nutnost takového kroku a následně tomu přizpůsobte úroveň bezpečnosti, právní odpovědnosti, otázky ochrany osobních údajů a rizika související se službou (v případě potřeby konzultujte s odborníky).<br />
<br />
[[Analyzujte bezpečnost a ochranu dat|Přečtěte si o bezpečnosti a ochraně soukromí více]]<br />
<br />
==8. Zveřejňujte zdrojový kód==<br />
<br />
Kompletně zveřejňujte nově vytvořený zdrojový kód pod příslušnými licencemi a zajistěte, aby ho bylo možné použít kýmkoliv dalším. Pokud konkrétní část kódu nelze zveřejnit, přesvědčivě vysvětlete, proč tak nelze provést.<br />
<br />
[[Otevřený zdrojový kód|Přečtěte si o zveřejňování zdrojového kódu více]]<br />
<br />
==9. Používejte sdílené služby, sdílené architektonické vzory a referenční modely, otevřené standardy a běžné platformy==<br />
<br />
Používejte zásady enterprise architektury, otevřené a rozšířené technické a technologické standardy a běžné státní platformy všude tam, kde je to možné a účelné včetně.<br />
<br />
[[Otevřené standardy|Přečtěte si o otevřených standardech více]]<br />
<br />
==10. Testujte celou službu==<br />
<br />
Testujte službu v prostředí, které je totožné s tím, kde je nebo bude spuštěna živá verze služby, včetně všech běžných prohlížečů a zařízení. Testujte s pomocí fiktivních účtů a reprezentativního vzorku občanů.<br />
<br />
[[Testování služby|Přečtěte si o testování více]]<br />
<br />
==11. Připravte se na výpadek služby==<br />
<br />
Vytvořte plán pro případ, kdy bude digitální služba dočasně mimo provoz.<br />
<br />
[[Buďte připraveni na výpadek|Přečtěte si o přípravě na výpadek více]]<br />
<br />
==12. Ujistěte se, že občané uspějí napoprvé==<br />
<br />
Vytvořte službu, která je jednoduchá a dostatečně intuitivní, aby občané, při jejím používaní, uspěli napoprvé.<br />
<br />
[[Srozumitelnost pro začátečníky|Přečtěte si o intuitivní službě více]]<br />
<br />
==13. Vytvořte službu konzistentní s Digitální Česko==<br />
<br />
Vytvořte službu v souladu s uživatelskou zkušeností definovanou [[Design Standardy|Designérskými standardy]] v rámci Digitálního Česka, včetně logiky ovládání, designových vzorů a grafiky.<br />
<br />
[[Jednotné UX|Přečtěte si o uživatelské zkušenosti více]]<br />
<br />
==14. Motivujte všechny k používání==<br />
<br />
Motivujte občany k používání digitální služby, poskytujte zákaznickou podporu, pokud je třeba, a zvýhodněte používání služby (finančně, rychlostí, komfortem). Vytvořte plán postupného přechodu ne-digitálních služeb na digitální. Přechod musí být pro občany snadný a jednoduchý. <br />
<br />
[[Motivujte k digitálním službám|Přečtěte si o motivaci občanů více]]<br />
<br />
==15. Měřte úspěšnost==<br />
<br />
Sbírejte data o provozu a výkonosti služby. Analyzujte je a výsledky používejte k vylepšení služby během dalšího vývoje.<br />
<br />
[[Sbírejte provozní data|Přečtěte si o měření úspěšnosti více]]<br />
<br />
==16. Určete klíčové metriky==<br />
<br />
Určete službě důležité metriky včetně manuálem definovaných a povinně stanovených 4 klíčových metrik. Pro každou metriku určete kritérium úspěchu a naplánujte, jak úspěchu dosáhnout.<br />
<br />
[[Zvolte výkonnostní kritéria|Přečtěte si o klíčových metrikách více]]<br />
<br />
==17. Zveřejněte dosažené úspěchy==<br />
<br />
Zveřejněte naměřená data u stanovených metrik na ?!Digitální Česko!?. Zveřejněním může kdokoliv porovnat úspěšnost jednotlivých služeb a méně úspěšné služby se mohou inspirovat u těch úspěšných.<br />
<br />
[[Integrace digitální a nedigitální části služby|Přečtěte si o zveřejňování úspěchů více]]<br />
<br />
==18. Testujte službu s ministrem==<br />
<br />
Testujte službu od začátku jejího vývoje až po její spuštění s odpovědným ministrem. <br />
<br />
[[Testování s ministrem|Přečtěte si o testování s ministrem více]]<br />
<br />
<br />
[[Standardy digitální služby v jiných státech]]<comments /><br />
[[Kategorie:Standard digitální služby]]<br />
<br />
__NOTOC__</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Finan%C4%8Dn%C3%AD_%C3%BA%C5%99ady_a_GF%C5%98&diff=72667Finanční úřady a GFŘ2022-06-13T16:48:32Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>Možné konkrétní úspory provozních nákladů státu.<br />
<br />
==Finanční úřady a GFŘ==<br />
'''Rok 2017'''<br />
<br />
*Průměrný plat zaměstnanců GFŘ v 2017 36650,- měsíčně ([https://is.ambis.cz/th/irsgo/prace-ac-2019-04-11_-final__Opraveno_.pdf zdroj])<br />
*16300 osob, z toho 15770 služebních míst. Reálně 15500 lidí, zbytek neobsazený<br />
<br />
'''Rok 2020'''<br />
<br />
Tabulka č. 52: Plnění limitu počtu zaměstnanců ve fyzických osobách v letech 2016–2020 ([https://archiv.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/fs-financni-sprava-cr/Informace_o_cinnosti_FS_CR_za_rok_2020.pdf zdroj])<br />
<br />
*Schválený počet systemizovaných míst k 1. 1.:15 714<br />
*Schválený počet systemizovaných míst 31. 12.: 15 714<br />
*Evidenční počet zaměstnanců k 31. 12.: 15 031<br />
*Podíl plnění (%): 95,7%<br />
*Z celkového počtu 15 031 zaměstnanců v evidenčním počtu bylo k 31. 12. 2020 ve služebním poměru 14 074 a v pracovním poměru 957 zaměstnanců.<br />
*'''Průměrný plat zaměstnanců FS''' za rok 2020 dosáhl částky '''43 301 Kč.'''<br />
<br />
'''Rok 2021'''<br />
<br />
*platy zaměstnanců GFŘ včetně odvodů a pojištění ročně 10,3 mld Kč.<br />
*Platy bez odvodů 7,67 mld Kč ()<br />
*Počet úředníků ve služebním poměru je 13768<br />
*Počet úředníků v pracovním poměru je 972<br />
*Celkem 14740<br />
*'''průměrný plat 43 362 Kč/měsíc''' (7670000000/14740/12)<br />
<br />
===Úspory===<br />
<blockquote>Pokud se počet pracovníků sníží o 10 %, což je vzhledem k ruční práci a její automatizaci reálné, dojde k úspoře '''760 mil. Kč ročně''' při vynaložení nákladů max. v 100 mil. jednorázově (první automatizace) a pak do 50 mil. Kč ročně (postupný rozvoj)</blockquote>Jak snížit počet zaměstnanců FÚ o 10 % ?<br />
<br />
#389 zaměstnanců GFŘ FÚ bylo najato [[Úspory na EET|v souvislosti s EET a dělají zcela ruční]], zbytečnou kontrolu vykazování EET či kontroly v terénu (nyní již 2 roky neprobíhající). Mzdové náklady na tyto pracovníky jsou dle GFŘ '''300-330mil Kč ročně'''.<br />
<br />
Podle tvrzení pracovníků MF (na akci [https://www.psp.cz/sqw/cms.sqw?z=15932 Dobrovolné EET v květnu 2022]) jsou náklady na EET '''440-500 mil. Kč / rok''', bez nákladů na vytvoření a udržení pracovního místa. <br />
<br />
Původní odhady MF na náklady EET z 2016 byly ve výši 170 mil. Kč / rok.<br />
<br />
<br />
#Prakticky všechny agendy FÚ se administrují a zpracovávají ručně. Nejen v zastaralých IT systémech (zejména ADIS), ale i procesně. Příjem žádostí, formulářů, příznání - vše je řešeno ručně s ručními kontrolami. Současně jednotlivé IT systémy jsou jen velmi málo integrované (málo si spolu povídají napřímo). Tzn. nemalá část práce zaměstnanců FÚ je "přesouvání" formulářů a jejich údajů systémem, ale posun je ruční. Aumatizace jak průběhu, tak zpracování žádostí je nulové. Není snadné okamžitě automatizovat všechny agendy, ale je možné alespoň jejich části zrychlit, integrovat a zautomatizovat, což bude mít za výsledek zrychlejí zpracování žádostí a agend, a také menší pracnost.<br />
<br />
Náklady na inovaci je možné přibližně z 80% zaplatit z NPO a EU fondů (iROP).<br />
<br />
<br /></div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Finan%C4%8Dn%C3%AD_%C3%BA%C5%99ady_a_GF%C5%98&diff=72666Finanční úřady a GFŘ2022-06-13T16:37:21Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>Možné konkrétní úspory provozních nákladů státu.<br />
<br />
==Finanční úřady a GFŘ==<br />
'''Rok 2017'''<br />
<br />
*Průměrný plat zaměstnanců GFŘ v 2017 36650,- měsíčně ([https://is.ambis.cz/th/irsgo/prace-ac-2019-04-11_-final__Opraveno_.pdf zdroj])<br />
*16300 osob, z toho 15770 služebních míst. Reálně 15500 lidí, zbytek neobsazený<br />
<br />
'''Rok 2020'''<br />
<br />
Tabulka č. 52: Plnění limitu počtu zaměstnanců ve fyzických osobách v letech 2016–2020 ([https://archiv.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/fs-financni-sprava-cr/Informace_o_cinnosti_FS_CR_za_rok_2020.pdf zdroj])<br />
<br />
*Schválený počet systemizovaných míst k 1. 1.:15 714<br />
*Schválený počet systemizovaných míst 31. 12.: 15 714<br />
*Evidenční počet zaměstnanců k 31. 12.: 15 031<br />
*Podíl plnění (%): 95,7%<br />
*Z celkového počtu 15 031 zaměstnanců v evidenčním počtu bylo k 31. 12. 2020 ve služebním poměru 14 074 a v pracovním poměru 957 zaměstnanců.<br />
*'''Průměrný plat zaměstnanců FS''' za rok 2020 dosáhl částky '''43 301 Kč.'''<br />
<br />
'''Rok 2021'''<br />
<br />
*platy zaměstnanců GFŘ včetně odvodů a pojištění ročně 10,3 mld Kč.<br />
*Platy bez odvodů 7,67 mld Kč ()<br />
*Počet úředníků ve služebním poměru je 13768<br />
*Počet úředníků v pracovním poměru je 972<br />
*Celkem 14740<br />
*'''průměrný plat 43 362 Kč/měsíc''' (7670000000/14740/12)<br />
<br />
===Úspory===<br />
<blockquote>Pokud se počet pracovníků sníží o 10 %, což je vzhledem k ruční práci a její automatizaci reálné, dojde k úspoře '''760 mil. Kč ročně''' při vynaložení nákladů max. v 100 mil. jednorázově (první automatizace) a pak do 50 mil. Kč ročně (postupný rozvoj)</blockquote>Jak snížit počet zaměstnanců FÚ o 10 % ?<br />
<br />
# 389 zaměstnanců GFŘ FÚ bylo najato [[Úspory na EET|v souvislosti s EET a dělají zcela ruční]], zbytečnou kontrolu vykazování EET či kontroly v terénu (nyní již 2 roky neprobíhající). Ukončením EET se k provozním nákladům 170mil Kč ročně může přičíst 330mil Kč ročně za mzdové náklady na tyto pracovníky.<br />
<br />
Podle tvrzení pracovníků MF (na akci Dobrovolné EET v květnu 2022) jsou náklady na EET 440-500 mil. Kč / rok, bez nákladů na vytvoření a udržení pracovního místa, odhady MF z 2016 byly ve výši 170 mil. Kč / rok.<br />
<br />
<br />
# Prakticky všechny agendy FÚ se administrují a zpracovávají ručně. Nejen v zastaralých IT systémech (zejména ADIS), ale i procesně. Příjem žádostí, formulářů, příznání - vše je řešeno ručně s ručními kontrolami. Současně jednotlivé IT systémy jsou jen velmi málo integrované (málo si spolu povídají napřímo). Tzn. nemalá část práce zaměstnanců FÚ je "přesouvání" formulářů a jejich údajů systémem, ale posun je ruční. Aumatizace jak průběhu, tak zpracování žádostí je nulové. Není snadné okamžitě automatizovat všechny agendy, ale je možné alespoň jejich části zrychlit, integrovat a zautomatizovat, což bude mít za výsledek zrychlejí zpracování žádostí a agend, a také menší pracnost. <br />
<br />
Náklady na inovaci je možné přibližně z 80% zaplatit z NPO a EU fondů (iROP).<br />
<br />
<br /></div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Prvn%C3%AD_kroky&diff=72665První kroky2022-03-21T17:51:10Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>==Procesní změny==<br />
<br />
===1. Vznik Digitální agentury ČR (DAČR)===<br />
[[Digitální agentura ČR]] vytváří standardy, definuje sdílené služby, vytváří koncepce a vynucuje jejích dodržování. Kompetence DAČR jsou v současnosti rozděleny mezi několik odborů MV ČR a různé organizační složky státu. Centralizace je bezpodmínečně nutná. <br />
<br />
Se vznikem DAČR souvisí<br />
<br />
'''2.''' Zajištění financování (200-250 mil. Kč ročně). [[Hrubá kalkulace nákladů a návratnosti DAČR]].<br />
<br />
'''3.''' Zajištění legislativní změny, aby měl DAČR požadované a [[DAČR, Centralizovaná vize, distribuovaná realizace|nutné pravomoce a působnost]].<br />
<br />
'''4.''' Maximální využití stávajících zdrojů pro vytvoření DAČR<br />
<br />
*Vznik analytické jednotky na rychlou identifikací změn<br />
*Vznik project management office<br />
*Vznik přidružených konzultačních, delivery a projektových teamů pro pomoc s transformací v jednotlivých úřadech<br />
*Vyčlenění OHA a odboru eGOV MV ČR do DAČR<br />
*Vyčlenění části či celého oddělení eGov Cloud do DAČR<br />
*Vytvoření samostatných pozic digitální zmocněnců na centrálních úřadech a nejdůležitějších podřízených organizací (nikoliv jako nyní, kdy je to sdílená pozice obvykle s náměstkem, pod kterého IT spadá)<br />
*Využití existence, prostor a personálu NAKIT s.p., transformace pod všechna ministerstva či Úřad vlády či vyřešení horizontální spolupráce<br />
<br />
'''5.''' Vytvoření pozice místopředsedy vlády pro digitální transformaci (bez portfeje), zodpovědného za digitální transformaci<br />
<br />
'''6.''' Restart Hodnocení dopadů regulace (RIA) a příslušné komise Legislativní rady vlády pro digitalizaci.<br />
<br />
'''7.''' Finalizace [[Standard digitální služby|Standardu digitální služby]] a aplikování jeho pravidel a principů na všechny nově spouštěné či upravované digitální služby státu.<br />
<br />
8. Nastavení a měření [https://texty.hlidacstatu.cz/17-kpi/ společných KPI] pro jednotlivé agendy a digitální služby státu.<br />
<br />
==Služby, UX, „nízko-visící ovoce“==<br />
'''10.''' [https://texty.hlidacstatu.cz/2-jednoduchy-srozumitelny-nazev/ Jednoduchý, srozumitelný název titulní strany] státu namísto nesrozumitelného GOV.CZ<br />
<br />
'''11.''' Povinný '''jednotný design''' všech upravovaných a nově spouštěných digitálních služeb v souladu [https://designsystem.gov.cz/#/ Design systémem eGov].<br />
<br />
'''12.''' Centralizování informací na titulku státu, obsahová analýza potřeb uživatelů a následné převedení webů ministerstvech a podřízených organizací na titulku státu, poté zrušení webů ministerstev. [https://texty.hlidacstatu.cz/3-vsechny-informace-centralnich-uradu-na-jednom-miste/ Všechny informace centrálních úřadů na jednom místě].<br />
<br />
'''13.''' Datové schránky maximálně přiblížit chováním emailové komunikaci, pro fyzické osoby zrušit mazání zpráv po 3 měsících a velikost schránky nastavit na 20 GB místa. Právnické osoby totéž za malý, skutečným nákladům odpovídající poplatek.<br />
<br />
'''14.''' Vytvořit jednu [https://texty.hlidacstatu.cz/9-mobilni-aplikace-statu/ mobilní aplikaci státu], která bude v první fázi integrovat <br />
<br />
*mobilní klíč k NIA<br />
*notifikace a přístup k datovým schránkám<br />
*přístup k portálu občana<br />
*doklady/identitu v elektronické podobě<br />
<br />
'''15.''' '''Open data''' - povinné uzákonění open dat pro všechny rejstříky a agendy, včetně povinnosti jejich používání. <br />
<br />
'''16.''' Vytvoření Open source základních integračních knihoven (datovky, NIA, JIPKAZ, eGovBus, …) pro základní technologické platformy (JavaScript/Node.js, .NET, Java, Python, PHP, …)<br />
<br />
'''17.''' Životní situace přehledně na titulní straně státu (již vzniká v rámci gov.cz a zákona o právu na digitální službu)<br />
<br />
'''18.''' '''Studie proveditelnosti a následná digitální transformace vybraných agend státu jako vzorových projektů digitální transformace.''' Nabízí se: <br />
<br />
*Žádosti, obnova a vyzvednutí OP.<br />
*Agenda spojená se zápisem a přepisem automobilů, výdeje SPZ a technických kontrol.<br />
*Objednávky návštěv ve věznicích.<br />
*Potvrzení o studiu a další formy potvrzení.<br />
*Otevření základních registrů pro třetí strany (dobrovolné prokázání totožnosti či předání údajů apod. v knihovně, dopravních podnicích apod.) obdobně, jako je dnes pro OVM.<br />
*Založení a zrušení firmy za 1 den.</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Konkr%C3%A9tn%C3%AD_%C3%BAspory_n%C3%A1klad%C5%AF_na_provoz_st%C3%A1tu&diff=72664Konkrétní úspory nákladů na provoz státu2022-01-23T13:36:16Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>Možné konkrétní úspory provozních nákladů státu.<br />
<br />
<br /><br />
<br />
==Ministerstvo financí==<br />
[[Finanční úřady a GFŘ]] (760 mil. ročně)<br />
<br />
[[Úspory na EET]] (min 170 mil. ročně)<br />
<br />
==MPSV==<br />
[[Úřady práce]] (680 mil. ročně)<br />
<br />
==MMR==<br />
[[NIPEZ|NIPEZ a zejména NEN]] (1,2 mld. celkem, 140 mil Kč ročně)</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=%C3%9Aspory_na_EET&diff=72663Úspory na EET2022-01-23T13:05:15Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>Podle MF jsou roční náklady pouze na provoz IS EET ve výši 170 mil. Kč.<ref>[https://texty.hlidacstatu.cz/10x-predrazene-eet-skutecne-naklady-na-eet/]</ref> <br />
<br />
Zrušením EET je možné tyto náklady okamžitě ukončit.<br />
<br />
Zachování EET dobrovolně, s dalšími výhodami pro ty, co budou dál do EET publikovat <ref>[https://www.e15.cz/domaci/firmy-chteji-dobrovolnou-eet-vymenou-za-vyhody-ministerstvo-financi-to-zvazuje-1387095]</ref>, vyžaduje ze strany MF několik kroků:<br />
<br />
#Omezit či zcela zrušit integraci EET do ADIS a tím zamezit nesmyslným nákladům 170 mil. Kč ročně za provoz<br />
#Dramaticky sníšit HW provozní náročnost, kdy z politických důvodů byl - kvůli pojištění proti výpadku - zakoupen HW za desítky mil. Kč, který je využíván max. z jednotek procent a náklady na servis a údržbu jsou v mil. Kč ročně.<br />
#Zvážit použití EET pro malé podnikatele a firmy, které nespadají nebo pro ně není vhodná paušální daň, na vykazování všech příjmů a následně automatické vypočítání daně na základě přiznaných tržeb.<br />
#Propustit několik set pracovníků GFŘ, kteří byly najati na kontrolu vykazování EET a zpracování byrokracie kolem ní. Nejen kontrolory v terénu, ale také pracovníky, kteří ručně kontrolují vykazování EET a telefonicky na možné chyby upozorňují firmy. Na každém FÚ jde nejméně o 2 lidi.<br />
<br />
<br /><references /></div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Finan%C4%8Dn%C3%AD_%C3%BA%C5%99ady_a_GF%C5%98&diff=72662Finanční úřady a GFŘ2022-01-23T12:56:33Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>Možné konkrétní úspory provozních nákladů státu.<br />
<br />
==Finanční úřady a GFŘ==<br />
'''Rok 2017'''<br />
<br />
*Průměrný plat zaměstnanců GFŘ v 2017 36650,- měsíčně ([https://is.ambis.cz/th/irsgo/prace-ac-2019-04-11_-final__Opraveno_.pdf zdroj])<br />
*16300 osob, z toho 15770 služebních míst. Reálně 15500 lidí, zbytek neobsazený<br />
<br />
'''Rok 2020'''<br />
<br />
Tabulka č. 52: Plnění limitu počtu zaměstnanců ve fyzických osobách v letech 2016–2020 ([https://archiv.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/fs-financni-sprava-cr/Informace_o_cinnosti_FS_CR_za_rok_2020.pdf zdroj])<br />
<br />
*Schválený počet systemizovaných míst k 1. 1.:15 714<br />
*Schválený počet systemizovaných míst 31. 12.: 15 714<br />
*Evidenční počet zaměstnanců k 31. 12.: 15 031<br />
*Podíl plnění (%): 95,7%<br />
*Z celkového počtu 15 031 zaměstnanců v evidenčním počtu bylo k 31. 12. 2020 ve služebním poměru 14 074 a v pracovním poměru 957 zaměstnanců.<br />
*'''Průměrný plat zaměstnanců FS''' za rok 2020 dosáhl částky '''43 301 Kč.'''<br />
<br />
'''Rok 2021'''<br />
<br />
*platy zaměstnanců GFŘ včetně odvodů a pojištění ročně 10,3 mld Kč.<br />
*Platy bez odvodů 7,67 mld Kč ()<br />
*Počet úředníků ve služebním poměru je 13768<br />
*Počet úředníků v pracovním poměru je 972<br />
*Celkem 14740<br />
*'''průměrný plat 43 362 Kč/měsíc''' (7670000000/14740/12)<br />
<br />
===Úspory===<br />
<blockquote>Pokud se počet pracovníků sníží o 10 %, což je vzhledem k ruční práci a její automatizaci reálné, dojde k úspoře '''760 mil. Kč ročně''' při vynaložení nákladů max. v 100 mil. jednorázově (první automatizace) a pak do 50 mil. Kč ročně (postupný rozvoj)</blockquote>Jak snížit počet zaměstnanců FÚ o 10 <br />
<br />
# % ? Několik stovek zaměstnanců FÚ bylo najato [[Úspory na EET|v souvislosti s EET a dělají zcela ruční]], zbytečnou kontrolu vykazování EET či kontroly v terénu (nyní již 2 roky neprobíhající). Ti tvoří min 1-2% všech zaměstnanců FÚ. <br />
# Prakticky všechny agendy FÚ se administrují a zpracovávají ručně. Nejen v zastaralých IT systémech (zejména ADIS), ale i procesně. Příjem žádostí, formulářů, příznání - vše je řešeno ručně s ručními kontrolami. Současně jednotlivé IT systémy jsou jen velmi málo integrované (málo si spolu povídají napřímo). Tzn. nemalá část práce zaměstnanců FÚ je "přesouvání" formulářů a jejich údajů systémem, ale posun je ruční. Aumatizace jak průběhu, tak zpracování žádostí je nulové. Není snadné okamžitě automatizovat všechny agendy, ale je možné alespoň jejich části zrychlit, integrovat a zautomatizovat, což bude mít za výsledek zrychlejí zpracování žádostí a agend, a také menší pracnost. <br />
<br />
Náklady na inovaci je možné přibližně z 80% zaplatit z NPO a EU fondů (iROP).<br />
<br />
<br /></div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=%C3%9Aspory_na_EET&diff=72661Úspory na EET2022-01-23T12:53:27Z<p>Admin: Založena nová stránka s textem „Podle MF jsou roční náklady pouze na provoz IS EET ve výši 170 mil. Kč.<ref>[https://texty.hlidacstatu.cz/10x-predrazene-eet-skutecne-naklady-na-eet…“</p>
<hr />
<div>Podle MF jsou roční náklady pouze na provoz IS EET ve výši 170 mil. Kč.<ref>[https://texty.hlidacstatu.cz/10x-predrazene-eet-skutecne-naklady-na-eet/]</ref> <br />
<br />
Zrušením EET je možné tyto náklady okamžitě ukončit.<br />
<br />
Zachování EET dobrovolně, s dalšími výhodami pro ty, co budou dál do EET publikovat <ref>[https://www.e15.cz/domaci/firmy-chteji-dobrovolnou-eet-vymenou-za-vyhody-ministerstvo-financi-to-zvazuje-1387095]</ref>, vyžaduje ze strany MF několik kroků:<br />
<br />
# Omezit či zcela zrušit integraci EET do ADIS a tím zamezit nesmyslným nákladům 170 mil. Kč ročně za provoz<br />
# Dramaticky sníšit HW provozní náročnost, kdy z politických důvodů byl - kvůli pojištění proti výpadku - zakoupen HW za desítky mil. Kč, který je využíván max. z jednotek procent a náklady na servis a údržbu jsou v mil. Kč ročně. <br />
# Zvážit použití EET pro malé podnikatele a firmy, které nespadají nebo pro ně není vhodná paušální daň, na vykazování všech příjmů a následně automatické vypočítání daně na základě přiznaných tržeb.<br />
# Propustit několik set pracovníků GFŘ, kteří byly najati na kontrolu vykazování EET a zpracování byrokracie kolem ní. Nejen kontrolory v terénu, ale také pracovníky, kteří ručně kontrolují vykazování EET a telefonicky na možné chyby upozorňují firmy. Na každém FÚ jde nejméně o 2 lidi.</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Konkr%C3%A9tn%C3%AD_%C3%BAspory_n%C3%A1klad%C5%AF_na_provoz_st%C3%A1tu&diff=72660Konkrétní úspory nákladů na provoz státu2022-01-23T12:45:07Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>Možné konkrétní úspory provozních nákladů státu.<br />
<br />
<br /><br />
<br />
==Ministerstvo financí==<br />
[[Finanční úřady a GFŘ]]<br />
<br />
[[Úspory na EET]]<br />
<br />
==MPSV==<br />
[[Úřady práce]]<br />
<br />
==MMR==<br />
[[NIPEZ|NIPEZ a zejména NEN]]</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Konkr%C3%A9tn%C3%AD_%C3%BAspory_n%C3%A1klad%C5%AF_na_provoz_st%C3%A1tu&diff=72659Konkrétní úspory nákladů na provoz státu2022-01-23T12:43:57Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>Možné konkrétní úspory provozních nákladů státu.<br />
<br />
<br /><br />
<br />
==Ministerstvo financí==<br />
[[Finanční úřady a GFŘ]]<br />
<br />
EET<br />
<br />
==MPSV==<br />
[[Úřady práce]]<br />
<br />
==MMR==<br />
[[NIPEZ|NIPEZ a zejména NEN]]</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=%C3%9A%C5%99ady_pr%C3%A1ce&diff=72658Úřady práce2022-01-22T16:56:25Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>Možné konkrétní úspory provozních nákladů státu.<br />
<br />
==Úřady práce==<br />
'''Rok 2020'''<br />
<br />
*Služební /pracovní místa v úvazcích - ÚP ČR - k 1. 1. 2020<br />
*Služební 11168<br />
*celkem 11800<br />
*'''Platy celkem 6,86 mld Kč včetně odvodů'''<br />
*'''Průměrný plat 30790,- hrubého měsíčně''' (bez odvodů) (4360000000/11800/12)<br />
<br />
([https://monitor.statnipokladna.cz/ucetni-jednotka/72496991/prehled?rad=t&obdobi=2111 zdroj] a [https://www.uradprace.cz/zprava-o-cinnosti ročenka o činnosti])<br />
===Úspory===<br />
<blockquote><br />
Pokud se počet pracovníků sníží o 10 %, což je vzhledem k ruční práci a její automatizaci reálné, dojde k '''úspoře 680 mil. Kč ročně''' při vynaložení nákladů '''max. v 200 mil. jednorázově''' (první automatizace) a '''pak do 80 mil. Kč ročně''' (postupný rozvoj)<br />
</blockquote>Jak snížit počet zaměstnanců ÚP o 10% ? <br />
<br />
Prakticky všechny agendy ÚP se administrují a zpracovávají ručně. Nejen v zastaralých IT systémech (OK systém), ale i procesně. Současně jednotlivé IT systémy jsou jen velmi málo integrované (málo si spolu povídají napřímo). Tzn. nemalá část práce zaměstnanců ÚP je "přesouvání" formulářů systémem, ale posun je ruční. Aumatizace jak průběhu, tak zpracování žádostí je nulové.<br />
<br />
Není snadné okamžitě automatizovat všechny agendy, ale je možné alespoň jejich části zrychlit, integrovat a zautomatizovat, což bude mít za výsledek zrychlejí zpracování žádostí a agend, a také menší pracnost. <br />
<br />
MPSV má v rámci resortu oddělení zabývající se inovacemi v resortu, kde mají identifikováno několik míst, které je možné rychle upravit. Další budou analyzovány během první inovační etapy.<br />
<br />
Náklady na inovaci je možné z 80% zaplatit z NPO a EU fondů (iROP).</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=NIPEZ&diff=72657NIPEZ2022-01-22T16:47:20Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>Možné konkrétní úspory provozních nákladů státu.<br />
<br />
==NIPEZ a zejména NEN==<br />
zdroj "Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2021 až 2030 ". Z tohoto dokumentu:<blockquote>''Naplňování strategií elektronizace zadávání veřejných zakázek pro uplynulá období (2006-2020) přineslo vybudování souboru nástrojů Národní infrastruktury pro elektronické zadávání VZ (NIPEZ). Tyto společně plně pokrývají a elektronizují proces zadávání veřejných zakázek. Následující schéma obsahuje popis nástrojů, které tvoří současnou podobu NIPEZ.''</blockquote>[[Soubor:Nipez schema.png|žádné|náhled|odkaz=https://wiki.digitalnicesko.cz/wiki/Soubor:Nipez_schema.png]]<blockquote>''NIPEZ nyní zahrnuje moduly pro plnění zákonných povinností zadavatelů ('''Věstník veřejných zakázek - VVZ'''), povinností MMR v rámci správy IS VZ ('''vedení seznamu kvalifikovaných dodavatelů - SKD''', statistické výstupy atd.), státem garantované elektronické zadávací moduly ('''Národní elektronický nástroj - NEN''') i komerční řešení (tzv. individuální elektronické nástroje - IEN), které naplňují standard daný vyhláškou č. 260/2016 Sb. NEN proto nadále zůstane stěžejní součástí NIPEZ.''</blockquote>pro splnění cílů této strategie je zásadní (viz strana 33.) zajištění financování NIPEZ ve výši 2,0 mld Kč z celkového rozpočtu 2.3 mld Kč.<br />
<br />
'''Nezbytná podmínka k zajištění plnění cílů uvedených výše - Zajištění provozu, servisu, rozvoje a technické podpory IS NIPEZ. - 2 mld. Kč'''<br />
<br />
'''Celkem odhadované náklady na roky 2021 - 2030 2,3 mld. Kč'''<br />
<br />
Rozpad nákladů na NIPEZ<br />
<br />
#Seznam smluv na NIPEZ - s některými systémy je v plánu integrovat je do jiných systémů (např. Číselník NIPEZ) či je přestat využívat (např. IK NIPEZ).<br />
<br />
<br /><br />
{| class="wikitable"<br />
|'''<small>IS</small>'''<br />
|'''<small>Předmět</small>'''<br />
|'''<small>Dodavatel</small>'''<br />
|'''<small>Smluvení cena/rok</small>'''<br />
|'''<small>Smlouva do</small>'''<br />
|-<br />
| rowspan="6" |<small>NEN</small><br />
|<small>Servis a rozvoj aplikace NEN</small><br />
|<small>Tesco SW a.s.</small><br />
|<small>13 670 580 Kč + cca 10 mil. Kč za rozvoj</small><br />
|<small>06/2023</small><br />
|-<br />
|<small>Provoz NEN</small><br />
|<small>Tesco SW a.s.</small><br />
|<small>63 506 395,40 Kč</small><br />
|<small>Neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>Technická podpora NEN – Oracle DB</small><br />
|<small>Principal Engineering</small><br />
|<small>7 860 552,96 Kč</small><br />
|<small>08/2024</small><br />
|-<br />
|<small>Technická podpora NEN – HW</small><br />
|<small>Principal Engineering</small><br />
|<small>18 464 600 Kč za pořízení + 60 měs. záruky/podpory v ceně</small><br />
|<small>10/2026</small><br />
|-<br />
|<small>Technická podpora NEN – zbytek</small><br />
|<small>TECHNISERV, spol. s.r.o. a VUMS Legend s.r.o.</small><br />
|<small>53 852 470 Kč (bude přesoutěženo letos, čeká se snížení s ohledem na nákupy nového HW a vmWare)</small><br />
|<small>12/2021</small><br />
|-<br />
|<small>vmWare</small><br />
|<small>MERIT GROUP a.s.</small><br />
|<small>22 517 410 Kč za 36 měsíců podpory, tj. cca 7 170 000 Kč ročně</small><br />
|<small>10/2024</small><br />
|-<br />
|<small>Informační systém o veřejných zakázkách</small><br />
|<small>Provoz, rozvoj a technická podpora</small><br />
|<small>Datera s.r.o.</small><br />
|<small>8 216 844 Kč</small><br />
|<small>Neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>Seznam kvalifikovaných dodavatelů</small><br />
|<small>Provoz a technická podpora</small><br />
|<small>ASD Software s.r.o.</small><br />
|<small>1 844 766 Kč</small><br />
|<small>Neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>Číselník NIPEZ</small><br />
|<small>Provoz a technická podpora</small><br />
|<small>Aura s.r.o.</small><br />
|<small>1 532 586 Kč</small><br />
|<small>30.6.2022</small><br />
|-<br />
|<small>Věstník veřejných zakázek</small><br />
|<small>Koncesní smlouva na správu VVZ</small><br />
|<small>NESS Czech republic</small><br />
|<small>Hrazeno ze strany zadavatelů, příjem koncesionáře cca 12 - 14 mil. Kč/ročně</small><br />
|<small>Neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>Integrační komponenta NIPEZ</small><br />
|<small>Provoz a technická podpora</small><br />
|<small>ASD Software s.r.o.</small><br />
|<small>551 760 Kč</small><br />
|<small>Neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>IS ESPD</small><br />
|<small>Provoz a technická podpora</small><br />
|<small>Aura s.r.o.</small><br />
|<small>90 750 Kč</small><br />
|<small>31.12.2022</small><br />
|-<br />
|<small>Rozcestník veřejných zakázek</small><br />
|<small>Provoz a technická podpora</small><br />
|<small>Spojené nástroje elektronické s.r.o.</small><br />
|<small>75 504 Kč</small><br />
|<small>neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>Centrální Archiv</small><br />
|<small>Provoz, rozvoj a technická podpora</small><br />
|<small>O2 Czech Republic, s.r.o.</small><br />
|<small>2 145 504 Kč</small><br />
|<small>neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>ServiceDesk NIPEZ</small><br />
|<small>Provoz, rozvoj a technická podpora</small><br />
|<small>Autocont</small><br />
|<small>5 536 960 Kč</small><br />
|<small>neurčito</small><br />
|}<br /><br />
====Úspory====<br />
NEN je možné nahradit komerčními systémy a během 1 roku ušetřit 100-150 mil. Kč ročně na provozních nákladech.<br />
<br />
Statistiky používání NEN<ref>[https://komora.cz/files/uploads/2021/03/37_Materiál.docx Zpráva o fungování Národního elektronického nástroje za rok 2020] </ref>: Celkové náklady na pořízení NEN do konce roku 2020 bylo<br />
{| class="wikitable"<br />
|+<br />
!'''Celkem'''<br />
!'''737 283 680,33,- Kč'''<br />
|-<br />
|Vývoj NEN<br />
|'''260 897 973,03,- Kč'''<br />
|-<br />
|Provoz NEN<br />
|'''476 385 707,30,- Kč'''<br />
|}<br />
<br />
<br />
Roční náklady na provoz NEN podle kategorie služeb (2020)<br />
{| class="wikitable"<br />
|'''Služba'''<br />
|'''Cena s DPH'''<br />
|-<br />
|Výkonové služby (změnové řízení, metodická podpora atd.)<br />
|1 514 016,15,- Kč<br />
|-<br />
|Průběžné služby variabilní (řízení incidentů, dostupnost, bezpečnost informací apod.)<br />
|41 796 386,68,- Kč<br />
|-<br />
|Průběžné služby paušální (uživatelská podpora, bezpečnostní monitoring, call centrum ad.)<br />
|20 823 756,66,- Kč<br />
|-<br />
|Servis aplikace (správa a provoz systému)<br />
|13 670 580,00,- Kč<br />
|-<br />
|'''Celkem'''<br />
|'''77 804 739,49,- Kč'''<br />
|}<br />
V nákladech výše není započítána část nákladů na provoz (HW), která se dá dle smlouv na 2022 a dál odhadnout na 50 mil. Kč ročně. Tzn. celkové náklady na NEN v roce 2020 byly kolem '''120 000 000 Kč'''. <br />
<br />
V roce 2020 bylo v NEN zadáno a zpracováváno 21 332 zakázek. Tzn. '''zprocesování jedné veřejné zakázky v NEN stálo 5600 Kč'''. <br />
<br />
<br />
Od roku 2022 jsou náklady na provoz NEN ročně: '''147 736 828,36 Kč bez DPH ročně.''' (viz tabulka výše)<blockquote>63 506 395,40 + 7 860 552,96 + 53 852 470 + 22 517 410 = '''147 736 828,36 Kč bez DPH ročně‼️'''</blockquote><br /><br />
<br />
=== Zrušení NEN uspoří náklady státu ve výši minimálně 1 mil. Kč. ===</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Finan%C4%8Dn%C3%AD_%C3%BA%C5%99ady_a_GF%C5%98&diff=72656Finanční úřady a GFŘ2022-01-22T16:25:04Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>Možné konkrétní úspory provozních nákladů státu.<br />
<br />
==Finanční úřady a GFŘ==<br />
'''Rok 2017'''<br />
<br />
*Průměrný plat zaměstnanců GFŘ v 2017 36650,- měsíčně ([https://is.ambis.cz/th/irsgo/prace-ac-2019-04-11_-final__Opraveno_.pdf zdroj])<br />
*16300 osob, z toho 15770 služebních míst. Reálně 15500 lidí, zbytek neobsazený<br />
<br />
'''Rok 2020'''<br />
<br />
Tabulka č. 52: Plnění limitu počtu zaměstnanců ve fyzických osobách v letech 2016–2020 ([https://archiv.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/fs-financni-sprava-cr/Informace_o_cinnosti_FS_CR_za_rok_2020.pdf zdroj])<br />
<br />
*Schválený počet systemizovaných míst k 1. 1.:15 714<br />
*Schválený počet systemizovaných míst 31. 12.: 15 714<br />
*Evidenční počet zaměstnanců k 31. 12.: 15 031<br />
*Podíl plnění (%): 95,7%<br />
*Z celkového počtu 15 031 zaměstnanců v evidenčním počtu bylo k 31. 12. 2020 ve služebním poměru 14 074 a v pracovním poměru 957 zaměstnanců.<br />
*'''Průměrný plat zaměstnanců FS''' za rok 2020 dosáhl částky '''43 301 Kč.'''<br />
<br />
'''Rok 2021'''<br />
<br />
*platy zaměstnanců GFŘ včetně odvodů a pojištění ročně 10,3 mld Kč.<br />
*Platy bez odvodů 7,67 mld Kč ()<br />
*Počet úředníků ve služebním poměru je 13768<br />
*Počet úředníků v pracovním poměru je 972<br />
*Celkem 14740<br />
*'''průměrný plat 43 362 Kč/měsíc''' (7670000000/14740/12)<br />
<br />
===Úspory===<br />
<blockquote>Pokud se počet pracovníků sníží o 10 %, což je vzhledem k ruční práci a její automatizaci reálné, dojde k úspoře '''760 mil. Kč ročně''' při vynaložení nákladů max. v 100 mil. jednorázově (první automatizace) a pak do 50 mil. Kč ročně (postupný rozvoj)</blockquote>Jak snížit počet zaměstnanců FÚ o 10% ? <br />
<br />
Prakticky všechny agendy FÚ se administrují a zpracovávají ručně. Nejen v zastaralých IT systémech (zejména ADIS), ale i procesně. <br />
<br />
Příjem žádostí, formulářů, příznání - vše je řešeno ručně s ručními kontrolami.<br />
<br />
Současně jednotlivé IT systémy jsou jen velmi málo integrované (málo si spolu povídají napřímo). Tzn. nemalá část práce zaměstnanců FÚ je "přesouvání" formulářů a jejich údajů systémem, ale posun je ruční. Aumatizace jak průběhu, tak zpracování žádostí je nulové.<br />
<br />
Není snadné okamžitě automatizovat všechny agendy, ale je možné alespoň jejich části zrychlit, integrovat a zautomatizovat, což bude mít za výsledek zrychlejí zpracování žádostí a agend, a také menší pracnost. <br />
<br />
Náklady na inovaci je možné přibližně z 80% zaplatit z NPO a EU fondů (iROP).<br />
<br />
<br /></div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=%C3%9A%C5%99ady_pr%C3%A1ce&diff=72655Úřady práce2022-01-22T16:03:59Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>Možné konkrétní úspory provozních nákladů státu.<br />
<br />
==Úřady práce==<br />
'''Rok 2020'''<br />
<br />
*Služební /pracovní místa v úvazcích - ÚP ČR - k 1. 1. 2020<br />
*Služební 11168<br />
*celkem 11800<br />
*'''Platy celkem 6,86 mld Kč včetně odvodů'''<br />
*'''Průměrný plat 30790,- hrubého měsíčně''' (bez odvodů) (4360000000/11800/12)<br />
<br />
([https://monitor.statnipokladna.cz/ucetni-jednotka/72496991/prehled?rad=t&obdobi=2111 zdroj] a [https://www.uradprace.cz/zprava-o-cinnosti ročenka o činnosti])<br />
===Úspory===<br />
<blockquote><br />
Pokud se počet pracovníků sníží o 10 %, což je vzhledem k ruční práci a její automatizaci reálné, dojde k '''úspoře 680 mil. Kč ročně''' při vynaložení nákladů '''max. v 200 mil. jednorázově''' (první automatizace) a '''pak do 80 mil. Kč ročně''' (postupný rozvoj)<br />
</blockquote></div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Hrub%C3%A1_kalkulace_n%C3%A1klad%C5%AF_a_n%C3%A1vratnosti_DA%C4%8CR&diff=72654Hrubá kalkulace nákladů a návratnosti DAČR2022-01-22T16:02:49Z<p>Admin: /* 4) Zvýšení efektivity */</p>
<hr />
<div>'''Náklady na IT systémy státní správy (a částečně samosprávy) jsou nyní mezi 20-26 mld Kč ročně.''' <br />
<br />
Tyto peníze je potřeba „jen“ mnohem chytřeji utrácet. Proto není potřeba alokovat extra peníze navíc z rozpočtu. S nárazovámi změnami pomohou plánované EU peníze na transformaci.<br />
<br />
==='''Náklady'''===<br />
a) na digitální agenturu (120-150 expertů) – '''200 mil. Kč/rok''' (prům. plat 95.000/měsíčně + 20M provoz)<br />
<br />
b) proti úsporám jde nutnost posílení IT a projektových kapacit úřadů, které jsou dnes zcela nedostatečné. <br />
<br />
Na ministerstvech a v ústředních správních úřadech je kolem 80 000 systematizovaných míst a 40000 ostatních úřednických, celkem 449.020 zaměstnanců (od 2013 nárůst o 36.000 lidí a 80 mld Kč ročně). [2][3]<br />
<br />
*- Učitelé 185545<br />
*- Nepedag.ve školství 67393<br />
*- Policie, celníci, apod. 65598<br />
*- Vojáci 26599<br />
*- Soudy 9652<br />
*- zbývající, tzn. úředníci (80000+40000): 120582<br />
<br />
Podíl odborných ICT pracovníků na celkovém počtu systemizovaných míst je u organizačních složek státu pouze 3,3 % <ref>Zpráva NKÚ o digitalizaci veřejné správy v České republice<br />
<br />
[https://nku.cz/assets/publikace-a-dokumenty/ostatni-publikace/zprava-o-digitalizaci-verejne-spravy.pdf]</ref> (2600 míst)<br />
<br />
Zde očekávám nutnou navýšení počtu IT a projektových pracovníků na centrálních úřadech a jejich podřízených organizacích o 100-150%, v počtech je to kolem 3000 pracníků. (3000*80000*12 = 2,8 miliardy Kč.)<br />
<br />
'''tzn. navýšení celkových nákladů o 2,8 miliardy Kč'''<br />
<br />
==='''Úspory jsou na 4 základních bodech.'''===<br />
<br />
====1) '''optimalizace současných kontraktů'''.====<br />
Zde vidím krátkodobě prostor tak max. na 10% úspor. - max. 2,5 miliardy Kč/ročně<br />
<br />
====2) '''transformací procesů'''.====<br />
Dnešní státní IT je zdigitalizovaná papírová cesta. Takže je neefektivní, nevyužívá možnosti automatizace, sdílení dat a zpracování bez člověka.<br />
<br />
Ta někdy vyžaduje změnu jen v rámci úřadů (vnitřní předpisy), častěji legislativy (obvykle jen v technických detailech). <br />
<br />
Tyto změny ušetří nejvíce.<br />
<br />
Přiměřené očekávání plošné úspory je '''v horizontu 4 let minimálně 10%, tzn. dalších nejméně 2,5 miliardy Kč ročně'''. Je jednotlivých úřadach - zejména centrálních bude i větší.<br />
<br />
===='''3) sdílení služeb'''====<br />
Kraje a obce spravují celkem 1788 informačních systémů, jejichž pořízení vyšlo na devět miliard korun a roční náklady představují 1,7 miliardy. <br />
<br />
'''Zde je potenciál na stovky mil. Kč ročně.'''<br />
<br />
====4) Zvýšení efektivity====<br />
Zvýšené náklady na nové IT a projektové lidi s přehledem vyváží odchody přebytečných úředníků nahrazených modernizovanými postupy a automatizací. Těch očekávám min 10%, tzn. '''nejméně 8000 osob (8000*38285 = 3,6 miliardy Kč.)''' <br />
<br />
38285 je průměrná mzda v 2019<br />
<br />
'''Souhrn:'''<br />
<br />
Náklady budou nabíhat postupně, podle transformace úřadů celkem do : '''- 3 miliardy Kč ročně'''<br />
<br />
Úspory budou také nabíhat postupně, max. o jeden rok posunuté: '''+8,6 miliardy Kč ročně'''<br />
<br />
a budou každým rokem růst s nižšími provozními náklady.<br />
<br />
=== Další konkrétní úspory ===<br />
Další možné [[Konkrétní úspory nákladů na provoz státu|konkrétní úspory]].<br />
===Zdroje:===<br />
1) Zpráva o digitalizaci veřejné správy v České republice<br />
<br />
https://nku.cz/assets/publikace-a-dokumenty/ostatni-publikace/zprava-o-digitalizaci-verejne-spravy.pdf<br />
<br />
2) Stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu české republiky za rok 2019<br />
<br />
https://www.nku.cz/assets/publikace-a-dokumenty/stanoviska-nku-ke-statnimu-rozpoctu/stanovisko-k-szu-2019.pdf<br />
<br />
3) Státní rozpočet 2020 v kostce <br />
<br />
https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Informacni-letak_2020_Statni-rozpocet-v-kostce.pdf<br />
<references /></div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Rozhodov%C3%A1n%C3%AD_na_z%C3%A1klad%C4%9B_dat,_ne_pocit%C5%AF._Metriky_i_v%C3%BDkonnostn%C3%AD_c%C3%ADle&diff=72653Rozhodování na základě dat, ne pocitů. Metriky i výkonnostní cíle2022-01-22T10:35:20Z<p>Admin: /* Povinné, společné výkonnostní metriky */</p>
<hr />
<div><br />
<br />
<br />
Katalog služeb veřejné zprávy je seznam všech služeb, které stát poskytuje občanům a firmám. Je to seznam všech agend, které musí obsluhovat a které jsou definovány zákony jako povinnosti veřejné správy. <br />
<br />
<br /><br />
<br />
==Metriky==<br />
Každá služba VS, či v případě jejího velkého rozsahu jednotlivé či skupiny úkonů musí měřit základní výkonnostní metriky<br />
<br /><br />
<br />
===Povinné, společné výkonnostní metriky===<br />
Zdrojová anonymizovaná data o jednotlivých transakcích potřebná pro výpočet metrik je nutné uchovat pro podrobnější analýzy. Publikována budou minimálně souhrnná data po jednotlivých kvartálech, nebo podrobnější.<br />
<br />
*Počet transakcí<br />
*Počet dokončených transakcí<br />
*[[Náklady na jednu transakci]]<br />
*Uživatelská spokojenost<br />
*Doba od zahájení transakce po její ukončení<br />
*Vstupní kanál (digitální, nedigitální)<br />
<br />
<br /><br />
<br />
==== Doplňkové výkonností metriky ====<br />
Pokud je to možné a účelné, je potřeba měřit<br />
<br />
*Míra dokončení operace ze strany uživatele<br />
*Míra využití digitálních či nedigitálních kanálů<br />
*Stav/závěr, kterým byla transakce ukončena.<br />
<br />
<br />
==Definice služeb VS a úkonů==<br />
<br />
===SLUŽBA VS===<br />
Představuje funkci (činnost) úřadu, která je vědomě poskytnuta konkrétním OVM konkrétnímu příjemci služby podle příslušného právního předpisu tak, že přináší příjemci vnímanou hodnotu, ať už v podobě benefitu nebo splnění zákonné povinnosti. Evidují se pouze takové služby VS, během nichž dochází k interakci mezi OVM a klientem či naopak, nikoli k interakci mezi OVM a OVM. Na službu VS lze také pohlížet jako na dosažení práva či naplnění povinnosti klienta, které nelze splnit jinak než interakcí či sérií interakcí mezi klientem a OVM. Služba se dělí podle toho, zdali je iniciována klientem nebo vykonávaná z moci úřední. Každá služba se skládá z nejméně jednoho úkonu.<ref>'''Metodika pro evidenci úkonů a plánu služeb VS, jejich digitalizace'''[https://pma3.gov.cz/uploads/doc/Metodika-pro-evidenci-sluzeb.pdf]</ref> <br />
<br />
===Úkon===<br />
Úkon představuje jednotnou a ucelenou interakci mezi klientem a OVM (úředníkem), která je realizována určeným obslužným kanálem na jednom OVM a která má právní následky. Pomocí úkonu či série úkonů klient usiluje o dosažení výstupu dané služby VS. Úkony se obvykle definují společně s příslušnou službou VS.<br />
<br />
*Úkon představuje interakci mezi OVM (úředníkem) a klientem:• např. podání žádosti o vydání cestovního pasu představuje jednu ucelenou interakci.<br />
*Úkon je realizován jedním OVM: • např. žádost o vydání cestovního pasu podá klient buď na vybraný obecní úřad obce s rozšířenou působností, úřad městské části Prahy, Ministerstvo vnitra, nebo zastupitelský úřad.<br />
*Jeden úkon zahrnuje takové množství kroků, které lze vykonat společně najednou při jedné interakci, samostatně od jiných kroků a v jednom obslužném kanále: • např. podání žádosti o rodičovský příspěvek včetně doložení náležitostí bez ohledu na způsob podání (osobně na úřadě, prostřednictvím datové schránky, elektronickou poštou s uznávaným elektronickým podpisem) lze realizovat najednou a není potřeba podání rozložit do vícero návštěv, zpráv atd.<br />
*Úkon vykonává buďto klient anebo OVM: • např. podání žádosti o příspěvek na bydlení vykonává klient, • např. výzvu k doložení/doplnění žádosti o příspěvek na bydlení vykonává OVM.<br />
*Ke každému úkonu se váže jeden či více obslužných kanálů, kterými lze nebo v budoucnu půjde úkon realizovat: • např. podání žádosti volba výše rodičovského příspěvku lze učinit jak osobně na úřadě, tak i datovou schránkou a dalšími způsoby.<br />
<references /></div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Rozhodov%C3%A1n%C3%AD_na_z%C3%A1klad%C4%9B_dat,_ne_pocit%C5%AF._Metriky_i_v%C3%BDkonnostn%C3%AD_c%C3%ADle&diff=72652Rozhodování na základě dat, ne pocitů. Metriky i výkonnostní cíle2022-01-22T09:08:47Z<p>Admin: /* Povinné, společné výkonnostní metriky */</p>
<hr />
<div><br />
<br />
<br />
Katalog služeb veřejné zprávy je seznam všech služeb, které stát poskytuje občanům a firmám. Je to seznam všech agend, které musí obsluhovat a které jsou definovány zákony jako povinnosti veřejné správy. <br />
<br />
<br /><br />
<br />
==Metriky==<br />
Každá služba VS, či v případě jejího velkého rozsahu jednotlivé či skupiny úkonů musí měřit základní výkonnostní metriky<br />
<br /><br />
<br />
===Povinné, společné výkonnostní metriky===<br />
<br />
*Počet transakcí<br />
*Počet dokončených transakcí<br />
*[[Náklady na jednu transakci]]<br />
*Uživatelská spokojenost<br />
*Míra dokončení operace ze strany uživatele<br />
*Míra využití digitálních či nedigitálních kanálů<br />
*Doba od zahájení transakce po její ukončení<br />
*Stav/závěr, kterým byla transakce ukončena.<br />
<br />
<br />
==Definice služeb VS a úkonů==<br />
<br />
===SLUŽBA VS===<br />
Představuje funkci (činnost) úřadu, která je vědomě poskytnuta konkrétním OVM konkrétnímu příjemci služby podle příslušného právního předpisu tak, že přináší příjemci vnímanou hodnotu, ať už v podobě benefitu nebo splnění zákonné povinnosti. Evidují se pouze takové služby VS, během nichž dochází k interakci mezi OVM a klientem či naopak, nikoli k interakci mezi OVM a OVM. Na službu VS lze také pohlížet jako na dosažení práva či naplnění povinnosti klienta, které nelze splnit jinak než interakcí či sérií interakcí mezi klientem a OVM. Služba se dělí podle toho, zdali je iniciována klientem nebo vykonávaná z moci úřední. Každá služba se skládá z nejméně jednoho úkonu.<ref>'''Metodika pro evidenci úkonů a plánu služeb VS, jejich digitalizace'''[https://pma3.gov.cz/uploads/doc/Metodika-pro-evidenci-sluzeb.pdf]</ref> <br />
<br />
===Úkon===<br />
Úkon představuje jednotnou a ucelenou interakci mezi klientem a OVM (úředníkem), která je realizována určeným obslužným kanálem na jednom OVM a která má právní následky. Pomocí úkonu či série úkonů klient usiluje o dosažení výstupu dané služby VS. Úkony se obvykle definují společně s příslušnou službou VS.<br />
<br />
*Úkon představuje interakci mezi OVM (úředníkem) a klientem:• např. podání žádosti o vydání cestovního pasu představuje jednu ucelenou interakci.<br />
*Úkon je realizován jedním OVM: • např. žádost o vydání cestovního pasu podá klient buď na vybraný obecní úřad obce s rozšířenou působností, úřad městské části Prahy, Ministerstvo vnitra, nebo zastupitelský úřad.<br />
*Jeden úkon zahrnuje takové množství kroků, které lze vykonat společně najednou při jedné interakci, samostatně od jiných kroků a v jednom obslužném kanále: • např. podání žádosti o rodičovský příspěvek včetně doložení náležitostí bez ohledu na způsob podání (osobně na úřadě, prostřednictvím datové schránky, elektronickou poštou s uznávaným elektronickým podpisem) lze realizovat najednou a není potřeba podání rozložit do vícero návštěv, zpráv atd.<br />
*Úkon vykonává buďto klient anebo OVM: • např. podání žádosti o příspěvek na bydlení vykonává klient, • např. výzvu k doložení/doplnění žádosti o příspěvek na bydlení vykonává OVM.<br />
*Ke každému úkonu se váže jeden či více obslužných kanálů, kterými lze nebo v budoucnu půjde úkon realizovat: • např. podání žádosti volba výše rodičovského příspěvku lze učinit jak osobně na úřadě, tak i datovou schránkou a dalšími způsoby.<br />
<references /></div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Rozhodov%C3%A1n%C3%AD_na_z%C3%A1klad%C4%9B_dat,_ne_pocit%C5%AF._Metriky_i_v%C3%BDkonnostn%C3%AD_c%C3%ADle&diff=72651Rozhodování na základě dat, ne pocitů. Metriky i výkonnostní cíle2022-01-22T00:07:25Z<p>Admin: Založena nová stránka s textem „ Katalog služeb veřejné zprávy je seznam všech služeb, které stát poskytuje občanům a firmám. Je to seznam všech agend, které musí obsluhov…“</p>
<hr />
<div><br />
<br />
<br />
Katalog služeb veřejné zprávy je seznam všech služeb, které stát poskytuje občanům a firmám. Je to seznam všech agend, které musí obsluhovat a které jsou definovány zákony jako povinnosti veřejné správy. <br />
<br />
<br /><br />
<br />
== Metriky ==<br />
Každá služba VS, či v případě jejího velkého rozsahu jednotlivé či skupiny úkonů musí měřit základní výkonnostní metriky<br />
<br /><br />
<br />
=== Povinné, společné výkonnostní metriky ===<br />
<br />
* Počet transakcí<br />
* Počet dokončených transakcí<br />
* [[Náklady na jednu transakci]] <br />
* Uživatelská spokojenost<br />
* Míra dokončení operace ze strany uživatele<br />
* Míra využití digitálních či nedigitálních kanálů<br />
* Doba na od zahájení transakce po její ukončení<br />
* Stav/závěr, kterým byla transakce ukončena.<br />
<br />
<br />
== Definice služeb VS a úkonů ==<br />
<br />
=== SLUŽBA VS ===<br />
Představuje funkci (činnost) úřadu, která je vědomě poskytnuta konkrétním OVM konkrétnímu příjemci služby podle příslušného právního předpisu tak, že přináší příjemci vnímanou hodnotu, ať už v podobě benefitu nebo splnění zákonné povinnosti. Evidují se pouze takové služby VS, během nichž dochází k interakci mezi OVM a klientem či naopak, nikoli k interakci mezi OVM a OVM. Na službu VS lze také pohlížet jako na dosažení práva či naplnění povinnosti klienta, které nelze splnit jinak než interakcí či sérií interakcí mezi klientem a OVM. Služba se dělí podle toho, zdali je iniciována klientem nebo vykonávaná z moci úřední. Každá služba se skládá z nejméně jednoho úkonu.<ref>'''Metodika pro evidenci úkonů a plánu služeb VS, jejich digitalizace'''[https://pma3.gov.cz/uploads/doc/Metodika-pro-evidenci-sluzeb.pdf]</ref> <br />
<br />
=== Úkon ===<br />
Úkon představuje jednotnou a ucelenou interakci mezi klientem a OVM (úředníkem), která je realizována určeným obslužným kanálem na jednom OVM a která má právní následky. Pomocí úkonu či série úkonů klient usiluje o dosažení výstupu dané služby VS. Úkony se obvykle definují společně s příslušnou službou VS.<br />
<br />
* Úkon představuje interakci mezi OVM (úředníkem) a klientem:• např. podání žádosti o vydání cestovního pasu představuje jednu ucelenou interakci. <br />
* Úkon je realizován jedním OVM: • např. žádost o vydání cestovního pasu podá klient buď na vybraný obecní úřad obce s rozšířenou působností, úřad městské části Prahy, Ministerstvo vnitra, nebo zastupitelský úřad.<br />
* Jeden úkon zahrnuje takové množství kroků, které lze vykonat společně najednou při jedné interakci, samostatně od jiných kroků a v jednom obslužném kanále: • např. podání žádosti o rodičovský příspěvek včetně doložení náležitostí bez ohledu na způsob podání (osobně na úřadě, prostřednictvím datové schránky, elektronickou poštou s uznávaným elektronickým podpisem) lze realizovat najednou a není potřeba podání rozložit do vícero návštěv, zpráv atd.<br />
* Úkon vykonává buďto klient anebo OVM: • např. podání žádosti o příspěvek na bydlení vykonává klient, • např. výzvu k doložení/doplnění žádosti o příspěvek na bydlení vykonává OVM. <br />
* Ke každému úkonu se váže jeden či více obslužných kanálů, kterými lze nebo v budoucnu půjde úkon realizovat: • např. podání žádosti volba výše rodičovského příspěvku lze učinit jak osobně na úřadě, tak i datovou schránkou a dalšími způsoby.</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=N%C3%A1klady_na_jednu_transakci&diff=72650Náklady na jednu transakci2022-01-22T00:03:40Z<p>Admin: Založena nová stránka s textem „Náklady státu pokaždé, když někdo provede úkol, který vaše služba poskytuje, se nazývají "náklady na transakci". Výpočet nákladů na trans…“</p>
<hr />
<div>Náklady státu pokaždé, když někdo provede úkol, který vaše služba poskytuje, se nazývají "náklady na transakci".<br />
<br />
Výpočet nákladů na transakci vaší služby vám umožní:<br />
<br />
* změřit, jak je vaše služba nákladově efektivní<br />
* využít výsledky ke změně služby a zvýšit její nákladovou efektivitu<br />
* porovnát efektivitu služby s jinými srovnatelnými službami<br />
<br />
== Výpočet nákladů na transakci ==<br />
Pro výpočet nákladů na transakci proveďte následující kroky:<br />
<br />
# Vypočítejte celkové náklady na poskytování služby - včetně nákladů na asistovanou digitální podporu - prostřednictvím všech kanálů.<br />
# Vydělte náklady celkovým počtem dokončených transakcí.<br />
<br />
Protože výpočet nákladů na jednu transakci zahrnuje všechny kanály, můžete na jeho základě předpovědět, kolik ušetříte, pokud přesunete větší podíl lidí do digitálních kanálů.<br />
<br />
=== Co zahrnout do "celkových nákladů ===<br />
Do svých celkových nákladů zahrňte:<br />
<br />
Minimálně tyto položky<br />
<br />
* zařízení, vybavení, údržbu a služby<br />
* kancelářské vybavení včetně IT systémů<br />
* poštovné, tisk a telekomunikace<br />
* celkové náklady na zaměstnání a odbornou přípravu osob, které službu poskytují<br />
* režijní náklady, např. (podíly na) mzdách, audit, náklady na vrcholové vedení, právní služby atd.<br />
* suroviny a zásoby<br />
* výzkum a vývoj<br />
* odpisy počátečních a jednorázových investičních položek<br />
* daně (DPH, obecní daň, kolkovné atd.)<br />
* poplatky subdodavatelům<br />
* náklady na distribuci, včetně dopravy<br />
* veškeré náklady spojené s propagací služby.<br />
* veškeré náklady na poskytování asistované digitální podpory<br />
<br />
Pokud je to možné, pak také<br />
<br />
* poplatky za ubytování a kapitálové poplatky u nemovitostí ve vlastnictví<br />
* kapitálové poplatky (pokud jste je neplatili zvlášť při založení služby)<br />
* spekulativní nebo skutečné pojistné<br />
* nedobytné pohledávky<br />
* rezervy (tj. částka odložená na pokrytí budoucích závazků)<br />
<br />
<br /><br />
<br />
==== Zpracování nákladů sdílených s jinými službami ====<br />
Pokud se vaše služba dělí o náklady na některé položky z tohoto seznamu s jinými službami, musíte zjistit, jaká část těchto nákladů připadá na vás.<br />
<br /><br />
<br />
# Vydělte náklady na danou položku počtem ekvivalentů plného pracovního úvazku ze všech týmů a služeb, které jsou za ni odpovědné.<br />
# Výsledek vynásobte počtem ekvivalentů plného pracovního úvazku ve vašem týmu.<br />
<br />
Pokud vaše služba sdílí call centrum s jinými službami, budete muset zjistit, jaká část těchto nákladů je vaše. <br />
<br />
# Zjistěte procento času stráveného hovory, které se týkají vaší služby.<br />
# Toto procento nákladů na call centrum připočtěte k vašim celkovým nákladům.<br />
<br />
*</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Konkr%C3%A9tn%C3%AD_%C3%BAspory_n%C3%A1klad%C5%AF_na_provoz_st%C3%A1tu&diff=72649Konkrétní úspory nákladů na provoz státu2022-01-21T23:31:53Z<p>Admin: Obsah stránky nahrazen textem „Možné konkrétní úspory provozních nákladů státu. <br /> ==Ministerstvo financí== Finanční úřady a GFŘ ==MPSV== Úřady práce == MM…“</p>
<hr />
<div>Možné konkrétní úspory provozních nákladů státu.<br />
<br />
<br /><br />
<br />
==Ministerstvo financí==<br />
[[Finanční úřady a GFŘ]]<br />
<br />
==MPSV==<br />
[[Úřady práce]]<br />
<br />
== MMR ==<br />
[[NIPEZ|NIPEZ a zejména NEN]]</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=%C3%9A%C5%99ady_pr%C3%A1ce&diff=72648Úřady práce2022-01-21T23:31:32Z<p>Admin: Založena nová stránka s textem „Možné konkrétní úspory provozních nákladů státu. ==Úřady práce== '''Rok 2020''' *Služební /pracovní místa v úvazcích - ÚP ČR - k 1. 1…“</p>
<hr />
<div>Možné konkrétní úspory provozních nákladů státu.<br />
<br />
==Úřady práce==<br />
'''Rok 2020'''<br />
<br />
*Služební /pracovní místa v úvazcích - ÚP ČR - k 1. 1. 2020<br />
*Služební 11168<br />
*celkem 11800<br />
*'''Platy celkem 6,86 mld Kč včetně odvodů'''<br />
*'''Průměrný plat 30790,- hrubého měsíčně''' (bez odvodů) (4360000000/11800/12)<br />
<br />
([https://monitor.statnipokladna.cz/ucetni-jednotka/72496991/prehled?rad=t&obdobi=2111 zdroj] a [https://www.uradprace.cz/zprava-o-cinnosti ročenka o činnosti])<br />
===Úspory===<br />
<blockquote>Pokud se počet pracovníků sníží o 10 %, což je vzhledem k ruční práci a její automatizaci reálné, dojde k '''úspoře 680 mil. Kč ročně''' při vynaložení nákladů '''max. v 200 mil. jednorázově''' (první automatizace) a '''pak do 80 mil. Kč ročně''' (postupný rozvoj)</blockquote></div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Finan%C4%8Dn%C3%AD_%C3%BA%C5%99ady_a_GF%C5%98&diff=72647Finanční úřady a GFŘ2022-01-21T23:31:29Z<p>Admin: Založena nová stránka s textem „Možné konkrétní úspory provozních nákladů státu. ==Finanční úřady a GFŘ== '''Rok 2017''' *Průměrný plat zaměstnanců GFŘ v 2017 36650,…“</p>
<hr />
<div>Možné konkrétní úspory provozních nákladů státu.<br />
<br />
==Finanční úřady a GFŘ==<br />
'''Rok 2017'''<br />
<br />
*Průměrný plat zaměstnanců GFŘ v 2017 36650,- měsíčně ([https://is.ambis.cz/th/irsgo/prace-ac-2019-04-11_-final__Opraveno_.pdf zdroj])<br />
*16300 osob, z toho 15770 služebních míst. Reálně 15500 lidí, zbytek neobsazený<br />
<br />
'''Rok 2020'''<br />
<br />
Tabulka č. 52: Plnění limitu počtu zaměstnanců ve fyzických osobách v letech 2016–2020 ([https://archiv.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/fs-financni-sprava-cr/Informace_o_cinnosti_FS_CR_za_rok_2020.pdf zdroj])<br />
<br />
*Schválený počet systemizovaných míst k 1. 1.:15 714<br />
*Schválený počet systemizovaných míst 31. 12.: 15 714<br />
*Evidenční počet zaměstnanců k 31. 12.: 15 031<br />
*Podíl plnění (%): 95,7%<br />
*Z celkového počtu 15 031 zaměstnanců v evidenčním počtu bylo k 31. 12. 2020 ve služebním poměru 14 074 a v pracovním poměru 957 zaměstnanců.<br />
*'''Průměrný plat zaměstnanců FS''' za rok 2020 dosáhl částky '''43 301 Kč.'''<br />
<br />
'''Rok 2021'''<br />
<br />
*platy zaměstnanců GFŘ včetně odvodů a pojištění ročně 10,3 mld Kč.<br />
*Platy bez odvodů 7,67 mld Kč ()<br />
*Počet úředníků ve služebním poměru je 13768<br />
*Počet úředníků v pracovním poměru je 972<br />
*Celkem 14740<br />
*'''průměrný plat 43 362 Kč/měsíc''' (7670000000/14740/12)<br />
<br />
===Úspory===<br />
<blockquote>Pokud se počet pracovníků sníží o 10 %, což je vzhledem k ruční práci a její automatizaci reálné, dojde k úspoře '''760 mil. Kč ročně''' při vynaložení nákladů max. v 100 mil. jednorázově (první automatizace) a pak do 50 mil. Kč ročně (postupný rozvoj)</blockquote><br /></div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=NIPEZ&diff=72646NIPEZ2022-01-21T23:31:26Z<p>Admin: Založena nová stránka s textem „Možné konkrétní úspory provozních nákladů státu. ==NIPEZ a zejména NEN== zdroj "Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro obd…“</p>
<hr />
<div>Možné konkrétní úspory provozních nákladů státu.<br />
<br />
==NIPEZ a zejména NEN==<br />
zdroj "Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2021 až 2030 ". Z tohoto dokumentu:<blockquote>''Naplňování strategií elektronizace zadávání veřejných zakázek pro uplynulá období (2006-2020) přineslo vybudování souboru nástrojů Národní infrastruktury pro elektronické zadávání VZ (NIPEZ). Tyto společně plně pokrývají a elektronizují proces zadávání veřejných zakázek. Následující schéma obsahuje popis nástrojů, které tvoří současnou podobu NIPEZ.''</blockquote>[[Soubor:Nipez schema.png|žádné|náhled|odkaz=https://wiki.digitalnicesko.cz/wiki/Soubor:Nipez_schema.png]]<blockquote>''NIPEZ nyní zahrnuje moduly pro plnění zákonných povinností zadavatelů ('''Věstník veřejných zakázek - VVZ'''), povinností MMR v rámci správy IS VZ ('''vedení seznamu kvalifikovaných dodavatelů - SKD''', statistické výstupy atd.), státem garantované elektronické zadávací moduly ('''Národní elektronický nástroj - NEN''') i komerční řešení (tzv. individuální elektronické nástroje - IEN), které naplňují standard daný vyhláškou č. 260/2016 Sb. NEN proto nadále zůstane stěžejní součástí NIPEZ.''</blockquote>pro splnění cílů této strategie je zásadní (viz strana 33.) zajištění financování NIPEZ ve výši 2,0 mld Kč z celkového rozpočtu 2.3 mld Kč.<br />
<br />
'''Nezbytná podmínka k zajištění plnění cílů uvedených výše - Zajištění provozu, servisu, rozvoje a technické podpory IS NIPEZ. - 2 mld. Kč'''<br />
<br />
'''Celkem odhadované náklady na roky 2021 - 2030 2,3 mld. Kč'''<br />
<br />
Rozpad nákladů na NIPEZ<br />
<br />
#Seznam smluv na NIPEZ - s některými systémy je v plánu integrovat je do jiných systémů (např. Číselník NIPEZ) či je přestat využívat (např. IK NIPEZ).<br />
<br />
<br /><br />
{| class="wikitable"<br />
|'''<small>IS</small>'''<br />
|'''<small>Předmět</small>'''<br />
|'''<small>Dodavatel</small>'''<br />
|'''<small>Smluvení cena/rok</small>'''<br />
|'''<small>Smlouva do</small>'''<br />
|-<br />
| rowspan="6" |<small>NEN</small><br />
|<small>Servis a rozvoj aplikace NEN</small><br />
|<small>Tesco SW a.s.</small><br />
|<small>13 670 580 Kč + cca 10 mil. Kč za rozvoj</small><br />
|<small>06/2023</small><br />
|-<br />
|<small>Provoz NEN</small><br />
|<small>Tesco SW a.s.</small><br />
|<small>63 506 395,40 Kč</small><br />
|<small>Neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>Technická podpora NEN – Oracle DB</small><br />
|<small>Principal Engineering</small><br />
|<small>7 860 552,96 Kč</small><br />
|<small>08/2024</small><br />
|-<br />
|<small>Technická podpora NEN – HW</small><br />
|<small>Principal Engineering</small><br />
|<small>18 464 600 Kč za pořízení + 60 měs. záruky/podpory v ceně</small><br />
|<small>10/2026</small><br />
|-<br />
|<small>Technická podpora NEN – zbytek</small><br />
|<small>TECHNISERV, spol. s.r.o. a VUMS Legend s.r.o.</small><br />
|<small>53 852 470 Kč (bude přesoutěženo letos, čeká se snížení s ohledem na nákupy nového HW a vmWare)</small><br />
|<small>12/2021</small><br />
|-<br />
|<small>vmWare</small><br />
|<small>MERIT GROUP a.s.</small><br />
|<small>22 517 410 Kč za 36 měsíců podpory, tj. cca 7 170 000 Kč ročně</small><br />
|<small>10/2024</small><br />
|-<br />
|<small>Informační systém o veřejných zakázkách</small><br />
|<small>Provoz, rozvoj a technická podpora</small><br />
|<small>Datera s.r.o.</small><br />
|<small>8 216 844 Kč</small><br />
|<small>Neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>Seznam kvalifikovaných dodavatelů</small><br />
|<small>Provoz a technická podpora</small><br />
|<small>ASD Software s.r.o.</small><br />
|<small>1 844 766 Kč</small><br />
|<small>Neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>Číselník NIPEZ</small><br />
|<small>Provoz a technická podpora</small><br />
|<small>Aura s.r.o.</small><br />
|<small>1 532 586 Kč</small><br />
|<small>30.6.2022</small><br />
|-<br />
|<small>Věstník veřejných zakázek</small><br />
|<small>Koncesní smlouva na správu VVZ</small><br />
|<small>NESS Czech republic</small><br />
|<small>Hrazeno ze strany zadavatelů, příjem koncesionáře cca 12 - 14 mil. Kč/ročně</small><br />
|<small>Neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>Integrační komponenta NIPEZ</small><br />
|<small>Provoz a technická podpora</small><br />
|<small>ASD Software s.r.o.</small><br />
|<small>551 760 Kč</small><br />
|<small>Neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>IS ESPD</small><br />
|<small>Provoz a technická podpora</small><br />
|<small>Aura s.r.o.</small><br />
|<small>90 750 Kč</small><br />
|<small>31.12.2022</small><br />
|-<br />
|<small>Rozcestník veřejných zakázek</small><br />
|<small>Provoz a technická podpora</small><br />
|<small>Spojené nástroje elektronické s.r.o.</small><br />
|<small>75 504 Kč</small><br />
|<small>neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>Centrální Archiv</small><br />
|<small>Provoz, rozvoj a technická podpora</small><br />
|<small>O2 Czech Republic, s.r.o.</small><br />
|<small>2 145 504 Kč</small><br />
|<small>neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>ServiceDesk NIPEZ</small><br />
|<small>Provoz, rozvoj a technická podpora</small><br />
|<small>Autocont</small><br />
|<small>5 536 960 Kč</small><br />
|<small>neurčito</small><br />
|}<br /><br />
====Úspory====<br />
NEN je možné nahradit komerčními systémy a během 1 roku ušetřit 100-150 mil. Kč ročně na provozních nákladech <br />
<br /></div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Konkr%C3%A9tn%C3%AD_%C3%BAspory_n%C3%A1klad%C5%AF_na_provoz_st%C3%A1tu&diff=72645Konkrétní úspory nákladů na provoz státu2022-01-21T23:28:15Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>Možné konkrétní úspory provozních nákladů státu.<br />
<br />
<br /><br />
<br />
== Ministerstvo financí ==<br />
[[Finanční úřady a GFŘ]]<br />
<br />
==MPSV==<br />
[[Úřady práce]]<br />
<br />
<br />
MMR<br />
<br />
[[NIPEZ|NIPEZ a zejména NEN]]<br />
<br />
MS2021<br />
<br />
==Finanční úřady a GFŘ==<br />
'''Rok 2017'''<br />
<br />
*Průměrný plat zaměstnanců GFŘ v 2017 36650,- měsíčně ([https://is.ambis.cz/th/irsgo/prace-ac-2019-04-11_-final__Opraveno_.pdf zdroj])<br />
*16300 osob, z toho 15770 služebních míst. Reálně 15500 lidí, zbytek neobsazený<br />
<br />
'''Rok 2020'''<br />
<br />
Tabulka č. 52: Plnění limitu počtu zaměstnanců ve fyzických osobách v letech 2016–2020 ([https://archiv.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/fs-financni-sprava-cr/Informace_o_cinnosti_FS_CR_za_rok_2020.pdf zdroj])<br />
<br />
*Schválený počet systemizovaných míst k 1. 1.:15 714<br />
*Schválený počet systemizovaných míst 31. 12.: 15 714<br />
*Evidenční počet zaměstnanců k 31. 12.: 15 031<br />
*Podíl plnění (%): 95,7%<br />
*Z celkového počtu 15 031 zaměstnanců v evidenčním počtu bylo k 31. 12. 2020 ve služebním poměru 14 074 a v pracovním poměru 957 zaměstnanců.<br />
*'''Průměrný plat zaměstnanců FS''' za rok 2020 dosáhl částky '''43 301 Kč.'''<br />
<br />
'''Rok 2021'''<br />
<br />
*platy zaměstnanců GFŘ včetně odvodů a pojištění ročně 10,3 mld Kč.<br />
*Platy bez odvodů 7,67 mld Kč ()<br />
*Počet úředníků ve služebním poměru je 13768<br />
*Počet úředníků v pracovním poměru je 972<br />
*Celkem 14740<br />
*'''průměrný plat 43 362 Kč/měsíc''' (7670000000/14740/12)<br />
<br />
===Úspory===<br />
<blockquote>Pokud se počet pracovníků sníží o 10 %, což je vzhledem k ruční práci a její automatizaci reálné, dojde k úspoře '''760 mil. Kč ročně''' při vynaložení nákladů max. v 100 mil. jednorázově (první automatizace) a pak do 50 mil. Kč ročně (postupný rozvoj)</blockquote><br /><br />
<br />
==Úřady práce==<br />
'''Rok 2020'''<br />
<br />
*Služební /pracovní místa v úvazcích - ÚP ČR - k 1. 1. 2020<br />
*Služební 11168<br />
*celkem 11800<br />
*'''Platy celkem 6,86 mld Kč včetně odvodů'''<br />
*'''Průměrný plat 30790,- hrubého měsíčně''' (bez odvodů) (4360000000/11800/12)<br />
<br />
([https://monitor.statnipokladna.cz/ucetni-jednotka/72496991/prehled?rad=t&obdobi=2111 zdroj] a [https://www.uradprace.cz/zprava-o-cinnosti ročenka o činnosti])<br />
<br />
===Úspory===<br />
<blockquote>Pokud se počet pracovníků sníží o 10 %, což je vzhledem k ruční práci a její automatizaci reálné, dojde k '''úspoře 680 mil. Kč ročně''' při vynaložení nákladů '''max. v 200 mil. jednorázově''' (první automatizace) a '''pak do 80 mil. Kč ročně''' (postupný rozvoj)</blockquote><br /><br />
<br />
==IS MMR==<br />
<br /><br />
<br />
===NIPEZ a zejména NEN===<br />
zdroj "Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2021 až 2030 ". Z tohoto dokumentu:<blockquote>''Naplňování strategií elektronizace zadávání veřejných zakázek pro uplynulá období (2006-2020) přineslo vybudování souboru nástrojů Národní infrastruktury pro elektronické zadávání VZ (NIPEZ). Tyto společně plně pokrývají a elektronizují proces zadávání veřejných zakázek. Následující schéma obsahuje popis nástrojů, které tvoří současnou podobu NIPEZ.''</blockquote><br />
[[Soubor:Nipez schema.png|žádné|náhled]]<br />
<blockquote>''NIPEZ nyní zahrnuje moduly pro plnění zákonných povinností zadavatelů ('''Věstník veřejných zakázek - VVZ'''), povinností MMR v rámci správy IS VZ ('''vedení seznamu kvalifikovaných dodavatelů - SKD''', statistické výstupy atd.), státem garantované elektronické zadávací moduly ('''Národní elektronický nástroj - NEN''') i komerční řešení (tzv. individuální elektronické nástroje - IEN), které naplňují standard daný vyhláškou č. 260/2016 Sb. NEN proto nadále zůstane stěžejní součástí NIPEZ.''</blockquote>pro splnění cílů této strategie je zásadní (viz strana 33.) zajištění financování NIPEZ ve výši 2,0 mld Kč z celkového rozpočtu 2.3 mld Kč.<br />
<br />
'''Nezbytná podmínka k zajištění plnění cílů uvedených výše - Zajištění provozu, servisu, rozvoje a technické podpory IS NIPEZ. - 2 mld. Kč''' <br />
<br />
'''Celkem odhadované náklady na roky 2021 - 2030 2,3 mld. Kč'''<br />
<br />
Rozpad nákladů na NIPEZ<br />
<br />
#Seznam smluv na NIPEZ - s některými systémy je v plánu integrovat je do jiných systémů (např. Číselník NIPEZ) či je přestat využívat (např. IK NIPEZ).<br />
<br />
<br /><br />
{| class="wikitable"<br />
|'''<small>IS</small>'''<br />
|'''<small>Předmět</small>'''<br />
|'''<small>Dodavatel</small>'''<br />
|'''<small>Smluvení cena/rok</small>'''<br />
|'''<small>Smlouva do</small>'''<br />
|-<br />
| rowspan="6" |<small>NEN</small><br />
|<small>Servis a rozvoj aplikace NEN</small><br />
|<small>Tesco SW a.s.</small><br />
|<small>13 670 580 Kč + cca 10 mil. Kč za rozvoj</small><br />
|<small>06/2023</small><br />
|-<br />
|<small>Provoz NEN</small><br />
|<small>Tesco SW a.s.</small><br />
|<small>63 506 395,40 Kč</small><br />
|<small>Neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>Technická podpora NEN – Oracle DB</small><br />
|<small>Principal Engineering</small><br />
|<small>7 860 552,96 Kč</small><br />
|<small>08/2024</small><br />
|-<br />
|<small>Technická podpora NEN – HW</small><br />
|<small>Principal Engineering</small><br />
|<small>18 464 600 Kč za pořízení + 60 měs. záruky/podpory v ceně</small><br />
|<small>10/2026</small><br />
|-<br />
|<small>Technická podpora NEN – zbytek</small><br />
|<small>TECHNISERV, spol. s.r.o. a VUMS Legend s.r.o.</small><br />
|<small>53 852 470 Kč (bude přesoutěženo letos, čeká se snížení s ohledem na nákupy nového HW a vmWare)</small><br />
|<small>12/2021</small><br />
|-<br />
|<small>vmWare</small><br />
|<small>MERIT GROUP a.s.</small><br />
|<small>22 517 410 Kč za 36 měsíců podpory, tj. cca 7 170 000 Kč ročně</small><br />
|<small>10/2024</small><br />
|-<br />
|<small>Informační systém o veřejných zakázkách</small><br />
|<small>Provoz, rozvoj a technická podpora</small><br />
|<small>Datera s.r.o.</small><br />
|<small>8 216 844 Kč</small><br />
|<small>Neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>Seznam kvalifikovaných dodavatelů</small><br />
|<small>Provoz a technická podpora</small><br />
|<small>ASD Software s.r.o.</small><br />
|<small>1 844 766 Kč</small><br />
|<small>Neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>Číselník NIPEZ</small><br />
|<small>Provoz a technická podpora</small><br />
|<small>Aura s.r.o.</small><br />
|<small>1 532 586 Kč</small><br />
|<small>30.6.2022</small><br />
|-<br />
|<small>Věstník veřejných zakázek</small><br />
|<small>Koncesní smlouva na správu VVZ</small><br />
|<small>NESS Czech republic</small><br />
|<small>Hrazeno ze strany zadavatelů, příjem koncesionáře cca 12 - 14 mil. Kč/ročně</small><br />
|<small>Neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>Integrační komponenta NIPEZ</small><br />
|<small>Provoz a technická podpora</small><br />
|<small>ASD Software s.r.o.</small><br />
|<small>551 760 Kč</small><br />
|<small>Neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>IS ESPD</small><br />
|<small>Provoz a technická podpora</small><br />
|<small>Aura s.r.o.</small><br />
|<small>90 750 Kč</small><br />
|<small>31.12.2022</small><br />
|-<br />
|<small>Rozcestník veřejných zakázek</small><br />
|<small>Provoz a technická podpora</small><br />
|<small>Spojené nástroje elektronické s.r.o.</small><br />
|<small>75 504 Kč</small><br />
|<small>neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>Centrální Archiv</small><br />
|<small>Provoz, rozvoj a technická podpora</small><br />
|<small>O2 Czech Republic, s.r.o.</small><br />
|<small>2 145 504 Kč</small><br />
|<small>neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>ServiceDesk NIPEZ</small><br />
|<small>Provoz, rozvoj a technická podpora</small><br />
|<small>Autocont</small><br />
|<small>5 536 960 Kč</small><br />
|<small>neurčito</small><br />
|}<br />
<br /><br />
<br />
====Úspory====<br />
NEN je možné nahradit komerčními systémy a během 1 roku ušetřit 100-150 mil. Kč na provozních nákladech<br />
<br /><br />
<br />
===MS 2021===</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Konkr%C3%A9tn%C3%AD_%C3%BAspory_n%C3%A1klad%C5%AF_na_provoz_st%C3%A1tu&diff=72644Konkrétní úspory nákladů na provoz státu2022-01-21T23:25:58Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>Možné konkrétní úspory provozních nákladů státu<br />
<br />
== Finanční úřady a GFŘ ==<br />
'''Rok 2017'''<br />
<br />
* Průměrný plat zaměstnanců GFŘ v 2017 36650,- měsíčně ([https://is.ambis.cz/th/irsgo/prace-ac-2019-04-11_-final__Opraveno_.pdf zdroj])<br />
* 16300 osob, z toho 15770 služebních míst. Reálně 15500 lidí, zbytek neobsazený <br />
<br />
'''Rok 2020'''<br />
<br />
Tabulka č. 52: Plnění limitu počtu zaměstnanců ve fyzických osobách v letech 2016–2020 ([https://archiv.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/fs-financni-sprava-cr/Informace_o_cinnosti_FS_CR_za_rok_2020.pdf zdroj])<br />
<br />
* Schválený počet systemizovaných míst k 1. 1.:15 714<br />
* Schválený počet systemizovaných míst 31. 12.: 15 714 <br />
* Evidenční počet zaměstnanců k 31. 12.: 15 031<br />
* Podíl plnění (%): 95,7%<br />
* Z celkového počtu 15 031 zaměstnanců v evidenčním počtu bylo k 31. 12. 2020 ve služebním poměru 14 074 a v pracovním poměru 957 zaměstnanců.<br />
* '''Průměrný plat zaměstnanců FS''' za rok 2020 dosáhl částky '''43 301 Kč.'''<br />
<br />
'''Rok 2021'''<br />
<br />
* platy zaměstnanců GFŘ včetně odvodů a pojištění ročně 10,3 mld Kč.<br />
* Platy bez odvodů 7,67 mld Kč ()<br />
* Počet úředníků ve služebním poměru je 13768<br />
* Počet úředníků v pracovním poměru je 972<br />
* Celkem 14740<br />
* '''průměrný plat 43 362 Kč/měsíc''' (7670000000/14740/12) <br />
<br />
=== Úspory ===<br />
<blockquote>Pokud se počet pracovníků sníží o 10 %, což je vzhledem k ruční práci a její automatizaci reálné, dojde k úspoře '''760 mil. Kč ročně''' při vynaložení nákladů max. v 100 mil. jednorázově (první automatizace) a pak do 50 mil. Kč ročně (postupný rozvoj)</blockquote><br /><br />
<br />
== Úřady práce ==<br />
'''Rok 2020'''<br />
<br />
* Služební /pracovní místa v úvazcích - ÚP ČR - k 1. 1. 2020<br />
* Služební 11168 <br />
* celkem 11800<br />
* '''Platy celkem 6,86 mld Kč včetně odvodů''' <br />
* '''Průměrný plat 30790,- hrubého měsíčně''' (bez odvodů) (4360000000/11800/12) <br />
<br />
([https://monitor.statnipokladna.cz/ucetni-jednotka/72496991/prehled?rad=t&obdobi=2111 zdroj] a [https://www.uradprace.cz/zprava-o-cinnosti ročenka o činnosti])<br />
<br />
=== Úspory ===<br />
<blockquote>Pokud se počet pracovníků sníží o 10 %, což je vzhledem k ruční práci a její automatizaci reálné, dojde k '''úspoře 680 mil. Kč ročně''' při vynaložení nákladů '''max. v 200 mil. jednorázově''' (první automatizace) a '''pak do 80 mil. Kč ročně''' (postupný rozvoj)</blockquote><br /><br />
<br />
== IS MMR ==<br />
<br /><br />
<br />
=== NIPEZ a zejména NEN ===<br />
zdroj "Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2021 až 2030 ". Z tohoto dokumentu:<blockquote>''Naplňování strategií elektronizace zadávání veřejných zakázek pro uplynulá období (2006-2020) přineslo vybudování souboru nástrojů Národní infrastruktury pro elektronické zadávání VZ (NIPEZ). Tyto společně plně pokrývají a elektronizují proces zadávání veřejných zakázek. Následující schéma obsahuje popis nástrojů, které tvoří současnou podobu NIPEZ.''</blockquote><br />
[[Soubor:Nipez schema.png|žádné|náhled]]<br />
<blockquote>''NIPEZ nyní zahrnuje moduly pro plnění zákonných povinností zadavatelů ('''Věstník veřejných zakázek - VVZ'''), povinností MMR v rámci správy IS VZ ('''vedení seznamu kvalifikovaných dodavatelů - SKD''', statistické výstupy atd.), státem garantované elektronické zadávací moduly ('''Národní elektronický nástroj - NEN''') i komerční řešení (tzv. individuální elektronické nástroje - IEN), které naplňují standard daný vyhláškou č. 260/2016 Sb. NEN proto nadále zůstane stěžejní součástí NIPEZ.''</blockquote>pro splnění cílů této strategie je zásadní (viz strana 33.) zajištění financování NIPEZ ve výši 2,0 mld Kč z celkového rozpočtu 2.3 mld Kč.<br />
<br />
'''Nezbytná podmínka k zajištění plnění cílů uvedených výše - Zajištění provozu, servisu, rozvoje a technické podpory IS NIPEZ. - 2 mld. Kč''' <br />
<br />
'''Celkem odhadované náklady na roky 2021 - 2030 2,3 mld. Kč'''<br />
<br />
Rozpad nákladů na NIPEZ<br />
<br />
# Seznam smluv na NIPEZ - s některými systémy je v plánu integrovat je do jiných systémů (např. Číselník NIPEZ) či je přestat využívat (např. IK NIPEZ).<br />
<br />
<br /><br />
{| class="wikitable"<br />
|'''<small>IS</small>'''<br />
|'''<small>Předmět</small>'''<br />
|'''<small>Dodavatel</small>'''<br />
|'''<small>Smluvení cena/rok</small>'''<br />
|'''<small>Smlouva do</small>'''<br />
|-<br />
| rowspan="6" |<small>NEN</small><br />
|<small>Servis a rozvoj aplikace NEN</small><br />
|<small>Tesco SW a.s.</small><br />
|<small>13 670 580 Kč + cca 10 mil. Kč za rozvoj</small><br />
|<small>06/2023</small><br />
|-<br />
|<small>Provoz NEN</small><br />
|<small>Tesco SW a.s.</small><br />
|<small>63 506 395,40 Kč</small><br />
|<small>Neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>Technická podpora NEN – Oracle DB</small><br />
|<small>Principal Engineering</small><br />
|<small>7 860 552,96 Kč</small><br />
|<small>08/2024</small><br />
|-<br />
|<small>Technická podpora NEN – HW</small><br />
|<small>Principal Engineering</small><br />
|<small>18 464 600 Kč za pořízení + 60 měs. záruky/podpory v ceně</small><br />
|<small>10/2026</small><br />
|-<br />
|<small>Technická podpora NEN – zbytek</small><br />
|<small>TECHNISERV, spol. s.r.o. a VUMS Legend s.r.o.</small><br />
|<small>53 852 470 Kč (bude přesoutěženo letos, čeká se snížení s ohledem na nákupy nového HW a vmWare)</small><br />
|<small>12/2021</small><br />
|-<br />
|<small>vmWare</small><br />
|<small>MERIT GROUP a.s.</small><br />
|<small>22 517 410 Kč za 36 měsíců podpory, tj. cca 7 170 000 Kč ročně</small><br />
|<small>10/2024</small><br />
|-<br />
|<small>Informační systém o veřejných zakázkách</small><br />
|<small>Provoz, rozvoj a technická podpora</small><br />
|<small>Datera s.r.o.</small><br />
|<small>8 216 844 Kč</small><br />
|<small>Neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>Seznam kvalifikovaných dodavatelů</small><br />
|<small>Provoz a technická podpora</small><br />
|<small>ASD Software s.r.o.</small><br />
|<small>1 844 766 Kč</small><br />
|<small>Neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>Číselník NIPEZ</small><br />
|<small>Provoz a technická podpora</small><br />
|<small>Aura s.r.o.</small><br />
|<small>1 532 586 Kč</small><br />
|<small>30.6.2022</small><br />
|-<br />
|<small>Věstník veřejných zakázek</small><br />
|<small>Koncesní smlouva na správu VVZ</small><br />
|<small>NESS Czech republic</small><br />
|<small>Hrazeno ze strany zadavatelů, příjem koncesionáře cca 12 - 14 mil. Kč/ročně</small><br />
|<small>Neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>Integrační komponenta NIPEZ</small><br />
|<small>Provoz a technická podpora</small><br />
|<small>ASD Software s.r.o.</small><br />
|<small>551 760 Kč</small><br />
|<small>Neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>IS ESPD</small><br />
|<small>Provoz a technická podpora</small><br />
|<small>Aura s.r.o.</small><br />
|<small>90 750 Kč</small><br />
|<small>31.12.2022</small><br />
|-<br />
|<small>Rozcestník veřejných zakázek</small><br />
|<small>Provoz a technická podpora</small><br />
|<small>Spojené nástroje elektronické s.r.o.</small><br />
|<small>75 504 Kč</small><br />
|<small>neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>Centrální Archiv</small><br />
|<small>Provoz, rozvoj a technická podpora</small><br />
|<small>O2 Czech Republic, s.r.o.</small><br />
|<small>2 145 504 Kč</small><br />
|<small>neurčito</small><br />
|-<br />
|<small>ServiceDesk NIPEZ</small><br />
|<small>Provoz, rozvoj a technická podpora</small><br />
|<small>Autocont</small><br />
|<small>5 536 960 Kč</small><br />
|<small>neurčito</small><br />
|}<br />
<br /><br />
<br />
==== Úspory ====<br />
NEN je možné nahradit komerčními systémy a během 1 roku ušetřit 100-150 mil. Kč na provozních nákladech<br />
<br /><br />
<br />
=== MS 2021 ===</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Soubor:Nipez_schema.png&diff=72643Soubor:Nipez schema.png2022-01-21T23:19:00Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>Nipez schema</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Konkr%C3%A9tn%C3%AD_%C3%BAspory_n%C3%A1klad%C5%AF_na_provoz_st%C3%A1tu&diff=72642Konkrétní úspory nákladů na provoz státu2022-01-21T23:09:13Z<p>Admin: Založena nová stránka s textem „Možné konkrétní úspory provozních nákladů státu == Finanční úřady a GFŘ == '''Rok 2017''' * Průměrný plat zaměstnanců GFŘ v 2017 3665…“</p>
<hr />
<div>Možné konkrétní úspory provozních nákladů státu<br />
<br />
== Finanční úřady a GFŘ ==<br />
'''Rok 2017'''<br />
<br />
* Průměrný plat zaměstnanců GFŘ v 2017 36650,- měsíčně ([https://is.ambis.cz/th/irsgo/prace-ac-2019-04-11_-final__Opraveno_.pdf zdroj])<br />
* 16300 osob, z toho 15770 služebních míst. Reálně 15500 lidí, zbytek neobsazený <br />
<br />
'''Rok 2020'''<br />
<br />
Tabulka č. 52: Plnění limitu počtu zaměstnanců ve fyzických osobách v letech 2016–2020 ([https://archiv.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/fs-financni-sprava-cr/Informace_o_cinnosti_FS_CR_za_rok_2020.pdf zdroj])<br />
<br />
* Schválený počet systemizovaných míst k 1. 1.:15 714<br />
* Schválený počet systemizovaných míst 31. 12.: 15 714 <br />
* Evidenční počet zaměstnanců k 31. 12.: 15 031<br />
* Podíl plnění (%): 95,7%<br />
* Z celkového počtu 15 031 zaměstnanců v evidenčním počtu bylo k 31. 12. 2020 ve služebním poměru 14 074 a v pracovním poměru 957 zaměstnanců.<br />
* '''Průměrný plat zaměstnanců FS''' za rok 2020 dosáhl částky '''43 301 Kč.'''<br />
<br />
'''Rok 2021'''<br />
<br />
* platy zaměstnanců GFŘ včetně odvodů a pojištění ročně 10,3 mld Kč.<br />
* Platy bez odvodů 7,67 mld Kč ()<br />
* Počet úředníků ve služebním poměru je 13768<br />
* Počet úředníků v pracovním poměru je 972<br />
* Celkem 14740<br />
* '''průměrný plat 43 362 Kč/měsíc''' (7670000000/14740/12) <br />
<br />
<blockquote>Pokud se počet pracovníků sníží o 10 %, což je vzhledem k ruční práci a její automatizaci reálné, dojde k úspoře '''760 mil. Kč ročně''' při vynaložení nákladů max. v 100 mil. jednorázově (první automatizace) a pak do 50 mil. Kč ročně (postupný rozvoj)</blockquote><br /><br />
<br />
== Úřady práce ==<br />
<br />
* Služební /pracovní místa v úvazcích - ÚP ČR - k 1. 1. 2020<br />
* Služební 11168 <br />
* celkem 11800<br />
* '''Platy celkem 6,86 mld Kč včetně odvodů''' <br />
* '''Průměrný plat 30790,- hrubého měsíčně''' (bez odvodů) (4360000000/11800/12) <br />
<br />
([https://monitor.statnipokladna.cz/ucetni-jednotka/72496991/prehled?rad=t&obdobi=2111 zdroj])<blockquote>Pokud se počet pracovníků sníží o 10 %, což je vzhledem k ruční práci a její automatizaci reálné, dojde k '''úspoře 680 mil. Kč ročně''' při vynaložení nákladů '''max. v 200 mil. jednorázově''' (první automatizace) a '''pak do 80 mil. Kč ročně''' (postupný rozvoj)</blockquote><br /></div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Hrub%C3%A1_kalkulace_n%C3%A1klad%C5%AF_a_n%C3%A1vratnosti_DA%C4%8CR&diff=72641Hrubá kalkulace nákladů a návratnosti DAČR2022-01-21T23:03:06Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>'''Náklady na IT systémy státní správy (a částečně samosprávy) jsou nyní mezi 20-26 mld Kč ročně.''' <br />
<br />
Tyto peníze je potřeba „jen“ mnohem chytřeji utrácet. Proto není potřeba alokovat extra peníze navíc z rozpočtu. S nárazovámi změnami pomohou plánované EU peníze na transformaci.<br />
<br />
==='''Náklady'''===<br />
a) na digitální agenturu (120-150 expertů) – '''200 mil. Kč/rok''' (prům. plat 95.000/měsíčně + 20M provoz)<br />
<br />
b) proti úsporám jde nutnost posílení IT a projektových kapacit úřadů, které jsou dnes zcela nedostatečné. <br />
<br />
Na ministerstvech a v ústředních správních úřadech je kolem 80 000 systematizovaných míst a 40000 ostatních úřednických, celkem 449.020 zaměstnanců (od 2013 nárůst o 36.000 lidí a 80 mld Kč ročně). [2][3]<br />
<br />
*- Učitelé 185545<br />
*- Nepedag.ve školství 67393<br />
*- Policie, celníci, apod. 65598<br />
*- Vojáci 26599<br />
*- Soudy 9652<br />
*- zbývající, tzn. úředníci (80000+40000): 120582<br />
<br />
Podíl odborných ICT pracovníků na celkovém počtu systemizovaných míst je u organizačních složek státu pouze 3,3 % <ref>Zpráva NKÚ o digitalizaci veřejné správy v České republice<br />
<br />
[https://nku.cz/assets/publikace-a-dokumenty/ostatni-publikace/zprava-o-digitalizaci-verejne-spravy.pdf]</ref> (2600 míst)<br />
<br />
Zde očekávám nutnou navýšení počtu IT a projektových pracovníků na centrálních úřadech a jejich podřízených organizacích o 100-150%, v počtech je to kolem 3000 pracníků. (3000*80000*12 = 2,8 miliardy Kč.)<br />
<br />
'''tzn. navýšení celkových nákladů o 2,8 miliardy Kč'''<br />
<br />
==='''Úspory jsou na 4 základních bodech.'''===<br />
<br />
====1) '''optimalizace současných kontraktů'''.====<br />
Zde vidím krátkodobě prostor tak max. na 10% úspor. - max. 2,5 miliardy Kč/ročně<br />
<br />
====2) '''transformací procesů'''.====<br />
Dnešní státní IT je zdigitalizovaná papírová cesta. Takže je neefektivní, nevyužívá možnosti automatizace, sdílení dat a zpracování bez člověka.<br />
<br />
Ta někdy vyžaduje změnu jen v rámci úřadů (vnitřní předpisy), častěji legislativy (obvykle jen v technických detailech). <br />
<br />
Tyto změny ušetří nejvíce.<br />
<br />
Přiměřené očekávání plošné úspory je '''v horizontu 4 let minimálně 10%, tzn. dalších nejméně 2,5 miliardy Kč ročně'''. Je jednotlivých úřadach - zejména centrálních bude i větší.<br />
<br />
===='''3) sdílení služeb'''====<br />
Kraje a obce spravují celkem 1788 informačních systémů, jejichž pořízení vyšlo na devět miliard korun a roční náklady představují 1,7 miliardy. <br />
<br />
'''Zde je potenciál na stovky mil. Kč ročně.'''<br />
<br />
====4) Zvýšení efektivity====<br />
Zvýšené náklady na nové IT a projektové lidi s přehledem vyváží odchody přebytečných úředníků nahrazených modernizovanými postupy a automatizací. Těch očekávám min 10%, tzn. '''nejméně 8000 osob (8000*38285 = 3,6 miliardy Kč.)''' <br />
<br />
38285 je průměrná mzda v 2019<br />
<br />
'''Souhrn:'''<br />
<br />
Náklady budou nabíhat postupně, podle transformace úřadů celkem do : '''- 3 miliardy Kč ročně'''<br />
<br />
Úspory budou také nabíhat postupně, max. o jeden rok posunuté - '''8,6 miliardy Kč ročně'''<br />
<br />
a budou každým rokem růst s nižšími provozními náklady.<br />
<br />
<br />
Další možné [[Konkrétní úspory nákladů na provoz státu|konkrétní úspory]].<br />
===Zdroje:===<br />
1) Zpráva o digitalizaci veřejné správy v České republice<br />
<br />
https://nku.cz/assets/publikace-a-dokumenty/ostatni-publikace/zprava-o-digitalizaci-verejne-spravy.pdf<br />
<br />
2) Stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu české republiky za rok 2019<br />
<br />
https://www.nku.cz/assets/publikace-a-dokumenty/stanoviska-nku-ke-statnimu-rozpoctu/stanovisko-k-szu-2019.pdf<br />
<br />
3) Státní rozpočet 2020 v kostce <br />
<br />
https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Informacni-letak_2020_Statni-rozpocet-v-kostce.pdf<br />
<references /></div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Stru%C4%8Dn%C3%A9_shrnut%C3%AD&diff=72640Stručné shrnutí2021-10-12T09:59:50Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>Z programového prohlášení vlády z 27. 6. 2018: <br />
<br />
:''Současný stav eGovernmentu v České republice není uspokojivý. Přes optimistický start a nadějné pilotní fáze projekt ustrnul a dále se příliš nerozvíjel a nepřinesl obyvatelům země očekávané nové možnosti komunikace s úřady a služby v odpovídající míře.''<br />
:''Ostatní státy EU nám utekly nebo nás předběhly. Za poslední období mnoho nových projektů a služeb nevzniklo, v lepším případě se udržoval současný, ne příliš efektivní stav.''<br />
<br />
'''S textem programového prohlášení vlády není možné než souhlasit, bohužel se od roku 2017, za 4 roky se změnilo pouze málo věcí k lepšímu.'''<br />
<br />
Proč jsou digitální služby státu tak málo používané a nepopulární?editovateditovat zdroj<br />
<br />
Více než '''88 % českých domácností má přístup na internet''', 77 % populace ho běžně používá. Více než 93 % (!!) uživatelů internetu v ČR přes něj nakupuje zboží, v tomto parametru jsme 3. nejaktivnější v EU. Polovina platí za online služby. Ale '''pouze 29 % lidí''' vyplnila nějaký formulář státu a online ho odeslala. <br />
<br />
=== Je chyba na straně firem a občanů či státu? ===<br />
V '''online prostoru''' se běžně '''pohybuje většina české populace''', která zde provádí i složitější operace (nákup zboží). Je zřejmé, že '''nedostatkem znalostí či zkušeností čeští občané netrpí'''. Ale '''pouze 29 % lidí''' obdobným způsobem komunikuje se státem. Z toho je zřejmé, že problém je na straně státu, nikoliv občanů[https://digital-agenda-data.eu/charts/analyse-one-indicator-and-compare-countries#chart={%22indicator-group%22:%22research-and-development%22,%22indicator%22:%22h2020_newentry%22,%22breakdown%22:%22orgclass_total%22,%22unit-measure%22:%22pc_organisations%22,%22ref-area%22:%5B%22BE%22,%22BG%22,%22CZ%22,%22DK%22,%22DE%22,%22EE%22,%22IE%22,%22EL%22,%22ES%22,%22FR%22,%22HR%22,%22IT%22,%22CY%22,%22LV%22,%22LT%22,%22LU%22,%22HU%22,%22MT%22,%22NL%22,%22AT%22,%22PL%22,%22PT%22,%22RO%22,%22SI%22,%22SK%22,%22FI%22,%22SE%22,%22EU%22%5D <nowiki>[1]</nowiki>]. <br />
<br />
===Jak by měla vypadat státní správa?===<br />
✅ prostě prozákaznická<br />
<br />
✅ důvěřující i důvěryhodná<br />
<br />
✅ moderně a daty řízená<br />
<br />
✅ motivující k inovacím a efektivitě<br />
<br />
✅ efektivní, automatizovaná<br />
<br />
✅ agilní a akceschopná <br />
<br />
✅ pro občana, ne naopak <br />
<br />
===Co s tím?===<br />
Je potřeba provést <br />
<br />
*'''digitální transformaci státu''',<br />
*'''skutečnou transformaci''' vnitřních procesů a agend státu, s maximálním využití '''automatizace''',<br />
*'''zrušení nepotřebných agend''' a zjednodušení ostatních,<br />
*soustředit se na zvýšení kapacity a '''digitální kompetence''' zaměstnanců státu a změny jejich struktury,<br />
*soustředit se na práci s talenty, absolventy vysokých škol a jejich získání pro práci ve státní správě<br />
*'''moderní řízení úřadů''' a jejich cílů,<br />
*moderní '''řízení projektů''', podstatné zvýšení podílu '''agilně''' a průběžně rozvíjených služeb,<br />
*důsledně '''pro-klientský přístup''',<br />
*sběr dat o chodu úřadu a provozu agend, měření '''efektivity a kvality''' služby,<br />
*rozhodování a řízení úřadů na základě dat,<br />
*'''centrální řízení''' a podpora digitální transformace.<br />
<br />
Dosavadní přístup politické reprezentace a státu '''nevede k nutné změně'''. Dosavadní metody „digitalizace“ obvykle pouze převedly papírovou agendu do počítače, ale bez zavedení automatizace, bez využití výhod digitálních technologií, bez samoobslužného přístupu. <br />
<br />
Podíl ruční práce se nezměnil, v mnoha případech se efektivita navíc zhoršila tím, že se agenda vede jak v počítači, tak papírově. Je zřejmé, že takové '''falešná digitalizace''' nevede k efektivnější, rychlejší a přístupnější státní správě. <br />
<br />
===Nejdůležitější kroky, které je nutné a možné udělat===<br />
<br />
#Vytvoření pozice místopředsedy vlády pro digitální transformaci (bez portfeje), zodpovědného za digitální transformaci.<br />
#Vznik Digitální agentury ČR (DAČR) při úřadu vlády či samostatně.<br />
#Zajištění jejího financování ve výši 200-250 mil. Kč ročně ([[Hrubá kalkulace nákladů a návratnosti DAČR]]).<br />
#Zajištění legislativní změny, aby měl DAČR požadované a [[DAČR, Centralizovaná vize, distribuovaná realizace|nutné pravomoce a působnost]].<br />
#Vznik analytické jednotky při Úřadu vlády.<br />
#Vznik project management office.<br />
#Vznik přidružených konzultačních, delivery a projektových teamů pro pomoc s transformací v jednotlivých úřadech<br />
#Transformace odborů Ministerstva vnitra OHA a eGOV MV ČR a oddělení eGov Cloud do DAČR.<br />
#Restart Hodnocení dopadů regulace (RIA) a příslušné komise Legislativní rady vlády pro digitalizaci<br />
#Finalizace [[Standard digitální služby|Standardu digitální služby]] a aplikování jeho pravidel a principů na všechny nově spouštěné či upravované digitální služby státu.<br />
#Nastavení a měření společných KPI pro jednotlivé agendy a digitální služby státu.<br />
<br />
Další nutné první kroky najdete na https://www.moderni-stat.cz/wiki/Prvn%C3%AD_kroky.<br />
<br />
===Digitální transformace do Moderního státu vyžaduje realizaci změn v několika oblastech, a to současně a koordinovaně===<br />
<br />
#Role státu - občan jako zákazník<br />
#DAČR, Centralizovaná vize, distribuovaná realizace<br />
#Lidé, práce s talenty, digitální kompetence<br />
#Změna procesů, změna myšlení<br />
#Agilita, prozákaznický přístup, ale i právo na chybu<br />
#Rozhodování na základě dat, ne pocitů. Metriky i výkonnostní cíle.<br />
#Revoluce, ne evoluce<br />
<br />
<br />
Detailně jsou popsány na [https://ww.moderni-stat.cz www.moderni-stat.cz].</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana&diff=72639Hlavní strana2021-10-12T09:59:39Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>== Executive summary ==<br />
Drtivá většina domácností (88 %) běžně používá digitální služby pro svoji potřebu, ale pouze 29 % domácností používá digitální služby státu. Je zřejmé, že důvodem není zkušenost občanů, ale nízká kvalita, složitost a uživatelská nepřívětivost státu. <br />
<br />
Jak by měla vypadat státní správa? Co s tím a jak to změnit? Jaké oblasti mají největší dluh? Jaké kroky je nutné udělat jako první? <br />
<br />
Vše napsáno dále na stránce, anebo krátce v [[Stručné shrnutí|stručném souhrnu na pár odstavců]]. <br />
<br />
== Jednotlivé kroky a oblasti ==<br />
Autor: [https://www.michalblaha.cz Michal Bláha], [https://www.hlidacstatu.cz Hlídač státu], 2018-2021. <br />
<br />
Z [https://www.vlada.cz/cz/jednani-vlady/programove-prohlaseni/programove-prohlaseni-vlady-165960/ programového prohlášení vlády] z 27. 6. 2018: <br />
<br />
:''Současný stav eGovernmentu v České republice není uspokojivý. Přes optimistický start a nadějné pilotní fáze projekt ustrnul a dále se příliš nerozvíjel a nepřinesl obyvatelům země očekávané nové možnosti komunikace s úřady a služby v odpovídající míře.''<br />
:''Ostatní státy EU nám utekly nebo nás předběhly. Za poslední období mnoho nových projektů a služeb nevzniklo, v lepším případě se udržoval současný, ne příliš efektivní stav. ''<br />
<br />
S textem programového prohlášení vlády není možné než souhlasit, bohužel se od roku 2017 (nástup současné vlády) do 2021 změnilo pouze málo věcí k lepšímu. <br />
<br />
===Proč jsou digitální služby státu tak málo používané a nepopulární?===<br />
Je chyba na straně firem a občanů či státu?<br />
<br />
Více než '''88 % českých domácností má přístup na internet''', 77 % populace ho běžně používá. Více než 93 % (!!) uživatelů internetu v ČR přes něj nakupuje zboží, v tomto parametru jsme 3. nejaktivnější v EU. Polovina platí za online služby. Ale '''pouze 29 % lidí''' vyplnila nějaký formulář státu a online ho odeslala. <br />
<br />
V '''online prostoru''' se běžně '''pohybuje většina české populace''', která zde provádí i složitější operace (nákup zboží). Je zřejmé, že '''nedostatkem znalostí či zkušeností čeští občané netrpí'''. Ale '''pouze 29 % lidí''' obdobným způsobem komunikuje se státem. Z toho je zřejmé, že problém je na straně státu, nikoliv občanů<ref>DESI Index 2020 https://digital-agenda-data.eu/charts/analyse-one-indicator-and-compare-countries#chart={%22indicator-group%22:%22research-and-development%22,%22indicator%22:%22h2020_newentry%22,%22breakdown%22:%22orgclass_total%22,%22unit-measure%22:%22pc_organisations%22,%22ref-area%22:&#x5B;%22BE%22,%22BG%22,%22CZ%22,%22DK%22,%22DE%22,%22EE%22,%22IE%22,%22EL%22,%22ES%22,%22FR%22,%22HR%22,%22IT%22,%22CY%22,%22LV%22,%22LT%22,%22LU%22,%22HU%22,%22MT%22,%22NL%22,%22AT%22,%22PL%22,%22PT%22,%22RO%22,%22SI%22,%22SK%22,%22FI%22,%22SE%22,%22EU%22&#x5D;}</ref>. <br />
<br />
===Jak by měla vypadat státní správa?===<br />
✅ pro občana, ne naopak <br />
<br />
✅ prostě prozákaznická<br />
<br />
✅ důvěřující i důvěryhodná<br />
<br />
✅ moderně a daty řízená<br />
<br />
✅ motivující k inovacím a efektivitě<br />
<br />
✅ efektivní, automatizovaná<br />
<br />
✅ agilní a akceschopná <br />
<br />
==Co s tím?==<br />
Dosavadní přístup politické reprezentace a státu nevede dostatečně k nutné změně. Dosavadní metody „digitalizace“ obvykle pouze převedly papírovou agendu do počítače, ale bez zavedení automatizace. Podíl ruční práce se nezměnil, v mnoha případech se efektivita navíc zhoršila tím, že se agenda vede jak v počítači, tak papírově. Je zřejmé, že takové '''falešná digitalizace''' nevede k efektivnější, rychlejší a přístupnější státní správě. <br />
<br />
Je potřeba provést <br />
<br />
*'''digitální transformaci státu''',<br />
*'''skutečnou transformaci''' vnitřních procesů a agend státu, s maximálním využití '''automatizace''',<br />
*'''zrušení nepotřebných agend''' a zjednodušení ostatních,<br />
*soustředit se na zvýšení kapacity a '''digitální kompetence''' zaměstnanců státu a změny jejich struktury,<br />
*'''moderní řízení úřadů''' a jejich cílů,<br />
*moderní '''řízení projektů''', podstatné zvýšení podílu '''agilně''' a průběžně rozvíjených služeb,<br />
*důsledně '''pro-klientský přístup''',<br />
*sběr dat o chodu úřadu a provozu agend, měření '''efektivity a kvality''' služby,<br />
*rozhodování a řízení úřadů na základě dat,<br />
*'''centrální řízení''' a podpora digitální transformace.<br />
<br />
Jednotlivým bodů se podrobněji věnují následující stránky.<br />
<br />
==Digitální transformace - Moderní stát==<br />
<br />
#[[Role státu - občan jako zákazník]]<br />
#[[DAČR, Centralizovaná vize, distribuovaná realizace]]<br />
#[[Lidé, práce s talenty, digitální kompetence]]<br />
#[[Změna procesů, změna myšlení]]<br />
#[[Agilita, prozákaznický přístup, ale i právo na chybu]]<br />
#[[Rozhodování na základě dat, ne pocitů. Metriky i výkonnostní cíle]].<br />
#[[Revoluce, ne evoluce]]<br />
<br />
==Prvních 50 kroků, co je nutné udělat==<br />
<br />
#Vytvoření pozice místopředsedy vlády pro digitální transformaci (bez portfeje), zodpovědného za digitální transformaci.<br />
#Vznik Digitální agentury ČR (DAČR) při úřadu vlády či samostatně.<br />
#Zajištění jejího financování ve výši 200-250 mil. Kč ročně ([[Hrubá kalkulace nákladů a návratnosti DAČR]]).<br />
#Zajištění legislativní změny, aby měl DAČR požadované a [[DAČR, Centralizovaná vize, distribuovaná realizace|nutné pravomoce a působnost]].<br />
#Vznik analytické jednotky při Úřadu vlády.<br />
#Vznik project management office.<br />
#Vznik přidružených konzultačních, delivery a projektových teamů pro pomoc s transformací v jednotlivých úřadech<br />
#Transformace odborů Ministerstva vnitra OHA a eGOV MV ČR a oddělení eGov Cloud do DAČR.<br />
#Restart Hodnocení dopadů regulace (RIA) a příslušné komise Legislativní rady vlády pro digitalizaci<br />
#Finalizace [[Standard digitální služby|Standardu digitální služby]] a aplikování jeho pravidel a principů na všechny nově spouštěné či upravované digitální služby státu.<br />
#Nastavení a měření společných KPI pro jednotlivé agendy a digitální služby státu.<br />
<br />
[[První kroky|Další nutné první kroky]], neméně důležité..<br />
<br /><br />
==Detailně rozpracované oblasti digitální transformace==<br />
<br />
*[[Standard digitální služby]] a podřízené stránky<br />
*[[Organizace|Digitální Agentura ČR]], řízení digitální transformace<br />
*[[DPL|Digitálně přívětivá legislativa]]<br />
*[[Manuály|Technické manuály]] a podřízené sekce<br />
*[[Zkratky|Zkratky a rejstřík pojmů používaný v státní správě (převážně v IT a projektovém vedení)]]<br />
<br />
=Spolupráce, pomoc=<br />
'''Pokud chcete přispívat, editovat obsah či ho okomentovat, díky, moc si vážíme vašeho zájmu!''' <br />
<br />
Napište mi na '''''michal@michalblaha.cz'''''. Já vás zaregistruji (na registraci a poté Wiki útočí roboti a blbě se tomu brání)'''.'''<br />
<br />
[[S čím potřebujeme pomoci|S čím a jak nám můžete pomoci]]<br />
<references /><br />
<br />
__NOTOC__</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana&diff=72638Hlavní strana2021-10-10T10:54:48Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>Autor: [https://www.michalblaha.cz Michal Bláha], [https://www.hlidacstatu.cz Hlídač státu], 2018-2021. <br />
<br />
Z [https://www.vlada.cz/cz/jednani-vlady/programove-prohlaseni/programove-prohlaseni-vlady-165960/ programového prohlášení vlády] z 27. 6. 2018: <br />
<br />
:''Současný stav eGovernmentu v České republice není uspokojivý. Přes optimistický start a nadějné pilotní fáze projekt ustrnul a dále se příliš nerozvíjel a nepřinesl obyvatelům země očekávané nové možnosti komunikace s úřady a služby v odpovídající míře.''<br />
:''Ostatní státy EU nám utekly nebo nás předběhly. Za poslední období mnoho nových projektů a služeb nevzniklo, v lepším případě se udržoval současný, ne příliš efektivní stav. ''<br />
<br />
S textem programového prohlášení vlády není možné než souhlasit, bohužel se od roku 2017 (nástup současné vlády) do 2021 změnilo pouze málo věcí k lepšímu. <br />
<br />
===Proč jsou digitální služby státu tak málo používané a nepopulární?===<br />
Je chyba na straně firem a občanů či státu?<br />
<br />
Více než '''88 % českých domácností má přístup na internet''', 77 % populace ho běžně používá. Více než 93 % (!!) uživatelů internetu v ČR přes něj nakupuje zboží, v tomto parametru jsme 3. nejaktivnější v EU. Polovina platí za online služby. Ale '''pouze 29 % lidí''' vyplnila nějaký formulář státu a online ho odeslala. <br />
<br />
V '''online prostoru''' se běžně '''pohybuje většina české populace''', která zde provádí i složitější operace (nákup zboží). Je zřejmé, že '''nedostatkem znalostí či zkušeností čeští občané netrpí'''. Ale '''pouze 29 % lidí''' obdobným způsobem komunikuje se státem. Z toho je zřejmé, že problém je na straně státu, nikoliv občanů<ref>DESI Index 2020 https://digital-agenda-data.eu/charts/analyse-one-indicator-and-compare-countries#chart={%22indicator-group%22:%22research-and-development%22,%22indicator%22:%22h2020_newentry%22,%22breakdown%22:%22orgclass_total%22,%22unit-measure%22:%22pc_organisations%22,%22ref-area%22:&#x5B;%22BE%22,%22BG%22,%22CZ%22,%22DK%22,%22DE%22,%22EE%22,%22IE%22,%22EL%22,%22ES%22,%22FR%22,%22HR%22,%22IT%22,%22CY%22,%22LV%22,%22LT%22,%22LU%22,%22HU%22,%22MT%22,%22NL%22,%22AT%22,%22PL%22,%22PT%22,%22RO%22,%22SI%22,%22SK%22,%22FI%22,%22SE%22,%22EU%22&#x5D;}</ref>. <br />
<br />
===Jak by měla vypadat státní správa?===<br />
✅ pro občana, ne naopak <br />
<br />
✅ prostě prozákaznická<br />
<br />
✅ důvěřující i důvěryhodná<br />
<br />
✅ moderně a daty řízená<br />
<br />
✅ motivující k inovacím a efektivitě<br />
<br />
✅ efektivní, automatizovaná<br />
<br />
✅ agilní a akceschopná <br />
<br />
==Co s tím?==<br />
Dosavadní přístup politické reprezentace a státu nevede dostatečně k nutné změně. Dosavadní metody „digitalizace“ obvykle pouze převedly papírovou agendu do počítače, ale bez zavedení automatizace. Podíl ruční práce se nezměnil, v mnoha případech se efektivita navíc zhoršila tím, že se agenda vede jak v počítači, tak papírově. Je zřejmé, že takové '''falešná digitalizace''' nevede k efektivnější, rychlejší a přístupnější státní správě. <br />
<br />
Je potřeba provést <br />
<br />
*'''digitální transformaci státu''',<br />
*'''skutečnou transformaci''' vnitřních procesů a agend státu, s maximálním využití '''automatizace''',<br />
*'''zrušení nepotřebných agend''' a zjednodušení ostatních,<br />
*soustředit se na zvýšení kapacity a '''digitální kompetence''' zaměstnanců státu a změny jejich struktury,<br />
*'''moderní řízení úřadů''' a jejich cílů,<br />
*moderní '''řízení projektů''', podstatné zvýšení podílu '''agilně''' a průběžně rozvíjených služeb,<br />
*důsledně '''pro-klientský přístup''',<br />
*sběr dat o chodu úřadu a provozu agend, měření '''efektivity a kvality''' služby,<br />
*rozhodování a řízení úřadů na základě dat,<br />
*'''centrální řízení''' a podpora digitální transformace.<br />
<br />
Jednotlivým bodů se podrobněji věnují následující stránky.<br />
<br />
==Digitální transformace - Moderní stát==<br />
<br />
#[[Role státu - občan jako zákazník]]<br />
#[[DAČR, Centralizovaná vize, distribuovaná realizace]]<br />
#[[Lidé, práce s talenty, digitální kompetence]]<br />
#[[Změna procesů, změna myšlení]]<br />
#[[Agilita, prozákaznický přístup, ale i právo na chybu]]<br />
#[[Rozhodování na základě dat, ne pocitů. Metriky i výkonnostní cíle]].<br />
#[[Revoluce, ne evoluce]]<br />
<br />
==Prvních 50 kroků, co je nutné udělat==<br />
<br />
# Vytvoření pozice místopředsedy vlády pro digitální transformaci (bez portfeje), zodpovědného za digitální transformaci.<br />
# Vznik Digitální agentury ČR (DAČR) při úřadu vlády či samostatně.<br />
# Zajištění jejího financování ve výši 200-250 mil. Kč ročně ([[Hrubá kalkulace nákladů a návratnosti DAČR]]).<br />
# Zajištění legislativní změny, aby měl DAČR požadované a [[DAČR, Centralizovaná vize, distribuovaná realizace|nutné pravomoce a působnost]].<br />
# Vznik analytické jednotky při Úřadu vlády.<br />
# Vznik project management office.<br />
# Vznik přidružených konzultačních, delivery a projektových teamů pro pomoc s transformací v jednotlivých úřadech<br />
# Transformace odborů Ministerstva vnitra OHA a eGOV MV ČR a oddělení eGov Cloud do DAČR.<br />
# Restart Hodnocení dopadů regulace (RIA) a příslušné komise Legislativní rady vlády pro digitalizaci<br />
# Finalizace [[Standard digitální služby|Standardu digitální služby]] a aplikování jeho pravidel a principů na všechny nově spouštěné či upravované digitální služby státu.<br />
# Nastavení a měření společných KPI pro jednotlivé agendy a digitální služby státu.<br />
<br />
[[První kroky|Další nutné první kroky]], neméně důležité..<br />
<br /><br />
==Detailně rozpracované oblasti digitální transformace==<br />
<br />
*[[Standard digitální služby]] a podřízené stránky<br />
*[[Organizace|Digitální Agentura ČR]], řízení digitální transformace<br />
*[[DPL|Digitálně přívětivá legislativa]]<br />
*[[Manuály|Technické manuály]] a podřízené sekce<br />
*[[Zkratky|Zkratky a rejstřík pojmů používaný v státní správě (převážně v IT a projektovém vedení)]]<br />
<br />
=Spolupráce, pomoc=<br />
'''Pokud chcete přispívat, editovat obsah či ho okomentovat, díky, moc si vážíme vašeho zájmu!''' <br />
<br />
Napište mi na '''''michal@michalblaha.cz'''''. Já vás zaregistruji (na registraci a poté Wiki útočí roboti a blbě se tomu brání)'''.'''<br />
<br />
[[S čím potřebujeme pomoci|S čím a jak nám můžete pomoci]]<br />
<references /><br />
<br />
__NOTOC__</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Stru%C4%8Dn%C3%A9_shrnut%C3%AD&diff=72637Stručné shrnutí2021-10-10T10:45:50Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>Z programového prohlášení vlády z 27. 6. 2018: <br />
<br />
:''Současný stav eGovernmentu v České republice není uspokojivý. Přes optimistický start a nadějné pilotní fáze projekt ustrnul a dále se příliš nerozvíjel a nepřinesl obyvatelům země očekávané nové možnosti komunikace s úřady a služby v odpovídající míře.''<br />
:''Ostatní státy EU nám utekly nebo nás předběhly. Za poslední období mnoho nových projektů a služeb nevzniklo, v lepším případě se udržoval současný, ne příliš efektivní stav.''<br />
<br />
'''S textem programového prohlášení vlády není možné než souhlasit, bohužel se od roku 2017, za 4 roky se změnilo pouze málo věcí k lepšímu.'''<br />
<br />
Proč jsou digitální služby státu tak málo používané a nepopulární?editovateditovat zdroj<br />
<br />
Více než '''88 % českých domácností má přístup na internet''', 77 % populace ho běžně používá. Více než 93 % (!!) uživatelů internetu v ČR přes něj nakupuje zboží, v tomto parametru jsme 3. nejaktivnější v EU. Polovina platí za online služby. Ale '''pouze 29 % lidí''' vyplnila nějaký formulář státu a online ho odeslala. <br />
<br />
V '''online prostoru''' se běžně '''pohybuje většina české populace''', která zde provádí i složitější operace (nákup zboží). Je zřejmé, že '''nedostatkem znalostí či zkušeností čeští občané netrpí'''. Ale '''pouze 29 % lidí''' obdobným způsobem komunikuje se státem. Z toho je zřejmé, že problém je na straně státu, nikoliv občanů[https://digital-agenda-data.eu/charts/analyse-one-indicator-and-compare-countries#chart={%22indicator-group%22:%22research-and-development%22,%22indicator%22:%22h2020_newentry%22,%22breakdown%22:%22orgclass_total%22,%22unit-measure%22:%22pc_organisations%22,%22ref-area%22:%5B%22BE%22,%22BG%22,%22CZ%22,%22DK%22,%22DE%22,%22EE%22,%22IE%22,%22EL%22,%22ES%22,%22FR%22,%22HR%22,%22IT%22,%22CY%22,%22LV%22,%22LT%22,%22LU%22,%22HU%22,%22MT%22,%22NL%22,%22AT%22,%22PL%22,%22PT%22,%22RO%22,%22SI%22,%22SK%22,%22FI%22,%22SE%22,%22EU%22%5D <nowiki>[1]</nowiki>].<br />
<br />
Je chyba na straně firem a občanů či státu?<br />
<br />
Více než '''88 % českých domácností má přístup na internet''', 77 % populace ho běžně používá. Více než 93 % (!!) uživatelů internetu v ČR přes něj nakupuje zboží, v tomto parametru jsme 3. nejaktivnější v EU. Polovina platí za online služby. Ale '''pouze 29 % lidí''' vyplnila nějaký formulář státu a online ho odeslala. <br />
<br />
V '''online prostoru''' se běžně '''pohybuje většina české populace''', která zde provádí i složitější operace (nákup zboží). Je zřejmé, že '''nedostatkem znalostí či zkušeností čeští občané netrpí'''. Ale '''pouze 29 % lidí''' obdobným způsobem komunikuje se státem. Z toho je zřejmé, že problém je na straně státu, nikoliv občanů[[Hlavní strana#cite%20note-1|[1]]]. <br />
<br />
===Jak by měla vypadat státní správa?===<br />
✅ prostě prozákaznická<br />
<br />
✅ důvěřující i důvěryhodná<br />
<br />
✅ moderně a daty řízená<br />
<br />
✅ motivující k inovacím a efektivitě<br />
<br />
✅ efektivní, automatizovaná<br />
<br />
✅ agilní a akceschopná <br />
<br />
✅ pro občana, ne naopak <br />
<br />
===Co s tím?===<br />
Je potřeba provést <br />
<br />
*'''digitální transformaci státu''',<br />
*'''skutečnou transformaci''' vnitřních procesů a agend státu, s maximálním využití '''automatizace''',<br />
*'''zrušení nepotřebných agend''' a zjednodušení ostatních,<br />
*soustředit se na zvýšení kapacity a '''digitální kompetence''' zaměstnanců státu a změny jejich struktury,<br />
*soustředit se na práci s talenty, absolventy vysokých škol a jejich získání pro práci ve státní správě<br />
*'''moderní řízení úřadů''' a jejich cílů,<br />
*moderní '''řízení projektů''', podstatné zvýšení podílu '''agilně''' a průběžně rozvíjených služeb,<br />
*důsledně '''pro-klientský přístup''',<br />
*sběr dat o chodu úřadu a provozu agend, měření '''efektivity a kvality''' služby,<br />
*rozhodování a řízení úřadů na základě dat,<br />
*'''centrální řízení''' a podpora digitální transformace.<br />
<br />
Dosavadní přístup politické reprezentace a státu '''nevede k nutné změně'''. Dosavadní metody „digitalizace“ obvykle pouze převedly papírovou agendu do počítače, ale bez zavedení automatizace, bez využití výhod digitálních technologií, bez samoobslužného přístupu. <br />
<br />
Podíl ruční práce se nezměnil, v mnoha případech se efektivita navíc zhoršila tím, že se agenda vede jak v počítači, tak papírově. Je zřejmé, že takové '''falešná digitalizace''' nevede k efektivnější, rychlejší a přístupnější státní správě. <br />
<br />
===Nejdůležitější kroky, které je nutné a možné udělat===<br />
<br />
# Vytvoření pozice místopředsedy vlády pro digitální transformaci (bez portfeje), zodpovědného za digitální transformaci.<br />
# Vznik Digitální agentury ČR (DAČR) při úřadu vlády či samostatně.<br />
# Zajištění jejího financování ve výši 200-250 mil. Kč ročně ([[Hrubá kalkulace nákladů a návratnosti DAČR]]).<br />
# Zajištění legislativní změny, aby měl DAČR požadované a [[DAČR, Centralizovaná vize, distribuovaná realizace|nutné pravomoce a působnost]].<br />
# Vznik analytické jednotky při Úřadu vlády.<br />
# Vznik project management office.<br />
# Vznik přidružených konzultačních, delivery a projektových teamů pro pomoc s transformací v jednotlivých úřadech<br />
# Transformace odborů Ministerstva vnitra OHA a eGOV MV ČR a oddělení eGov Cloud do DAČR.<br />
# Restart Hodnocení dopadů regulace (RIA) a příslušné komise Legislativní rady vlády pro digitalizaci<br />
# Finalizace [[Standard digitální služby|Standardu digitální služby]] a aplikování jeho pravidel a principů na všechny nově spouštěné či upravované digitální služby státu.<br />
# Nastavení a měření společných KPI pro jednotlivé agendy a digitální služby státu.<br />
<br />
Další nutné první kroky najdete na https://www.moderni-stat.cz/wiki/Prvn%C3%AD_kroky.<br />
<br />
===Digitální transformace do Moderního státu vyžaduje realizaci změn v několika oblastech, a to současně a koordinovaně===<br />
<br />
#Role státu - občan jako zákazník<br />
#DAČR, Centralizovaná vize, distribuovaná realizace<br />
#Lidé, práce s talenty, digitální kompetence<br />
#Změna procesů, změna myšlení<br />
#Agilita, prozákaznický přístup, ale i právo na chybu<br />
#Rozhodování na základě dat, ne pocitů. Metriky i výkonnostní cíle.<br />
#Revoluce, ne evoluce<br />
<br />
<br />
Detailně jsou popsány na [https://ww.moderni-stat.cz www.moderni-stat.cz].</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Stru%C4%8Dn%C3%A9_shrnut%C3%AD&diff=72636Stručné shrnutí2021-10-10T10:26:16Z<p>Admin: Založena nová stránka s textem „Z programového prohlášení vlády z 27. 6. 2018: : ''Současný stav eGovernmentu v České republice není uspokojivý. Přes optimistický start a n…“</p>
<hr />
<div>Z programového prohlášení vlády z 27. 6. 2018: <br />
<br />
: ''Současný stav eGovernmentu v České republice není uspokojivý. Přes optimistický start a nadějné pilotní fáze projekt ustrnul a dále se příliš nerozvíjel a nepřinesl obyvatelům země očekávané nové možnosti komunikace s úřady a služby v odpovídající míře.''<br />
: ''Ostatní státy EU nám utekly nebo nás předběhly. Za poslední období mnoho nových projektů a služeb nevzniklo, v lepším případě se udržoval současný, ne příliš efektivní stav.'' <br />
<br />
'''S textem programového prohlášení vlády není možné než souhlasit, bohužel se od roku 2017, za 4 roky se změnilo pouze málo věcí k lepšímu.'''<br />
<br />
Proč jsou digitální služby státu tak málo používané a nepopulární?editovateditovat zdroj<br />
<br />
Více než '''88 % českých domácností má přístup na internet''', 77 % populace ho běžně používá. Více než 93 % (!!) uživatelů internetu v ČR přes něj nakupuje zboží, v tomto parametru jsme 3. nejaktivnější v EU. Polovina platí za online služby. Ale '''pouze 29 % lidí''' vyplnila nějaký formulář státu a online ho odeslala. <br />
<br />
V '''online prostoru''' se běžně '''pohybuje většina české populace''', která zde provádí i složitější operace (nákup zboží). Je zřejmé, že '''nedostatkem znalostí či zkušeností čeští občané netrpí'''. Ale '''pouze 29 % lidí''' obdobným způsobem komunikuje se státem. Z toho je zřejmé, že problém je na straně státu, nikoliv občanů[https://digital-agenda-data.eu/charts/analyse-one-indicator-and-compare-countries#chart={%22indicator-group%22:%22research-and-development%22,%22indicator%22:%22h2020_newentry%22,%22breakdown%22:%22orgclass_total%22,%22unit-measure%22:%22pc_organisations%22,%22ref-area%22:%5B%22BE%22,%22BG%22,%22CZ%22,%22DK%22,%22DE%22,%22EE%22,%22IE%22,%22EL%22,%22ES%22,%22FR%22,%22HR%22,%22IT%22,%22CY%22,%22LV%22,%22LT%22,%22LU%22,%22HU%22,%22MT%22,%22NL%22,%22AT%22,%22PL%22,%22PT%22,%22RO%22,%22SI%22,%22SK%22,%22FI%22,%22SE%22,%22EU%22%5D <nowiki>[1]</nowiki>].<br />
<br />
Je chyba na straně firem a občanů či státu?<br />
<br />
Více než '''88 % českých domácností má přístup na internet''', 77 % populace ho běžně používá. Více než 93 % (!!) uživatelů internetu v ČR přes něj nakupuje zboží, v tomto parametru jsme 3. nejaktivnější v EU. Polovina platí za online služby. Ale '''pouze 29 % lidí''' vyplnila nějaký formulář státu a online ho odeslala. <br />
<br />
V '''online prostoru''' se běžně '''pohybuje většina české populace''', která zde provádí i složitější operace (nákup zboží). Je zřejmé, že '''nedostatkem znalostí či zkušeností čeští občané netrpí'''. Ale '''pouze 29 % lidí''' obdobným způsobem komunikuje se státem. Z toho je zřejmé, že problém je na straně státu, nikoliv občanů[[Hlavní strana#cite%20note-1|[1]]]. <br />
<br />
=== Jak by měla vypadat státní správa? ===<br />
✅ prostě prozákaznická<br />
<br />
✅ důvěřující i důvěryhodná<br />
<br />
✅ moderně a daty řízená<br />
<br />
✅ motivující k inovacím a efektivitě<br />
<br />
✅ efektivní, automatizovaná<br />
<br />
✅ agilní a akceschopná <br />
<br />
✅ pro občana, ne naopak <br />
<br />
=== Co s tím? ===<br />
Je potřeba provést <br />
<br />
* '''digitální transformaci státu''',<br />
* '''skutečnou transformaci''' vnitřních procesů a agend státu, s maximálním využití '''automatizace''',<br />
* '''zrušení nepotřebných agend''' a zjednodušení ostatních,<br />
* soustředit se na zvýšení kapacity a '''digitální kompetence''' zaměstnanců státu a změny jejich struktury,<br />
* soustředit se na práci s talenty, absolventy vysokých škol a jejich získání pro práci ve státní správě<br />
* '''moderní řízení úřadů''' a jejich cílů,<br />
* moderní '''řízení projektů''', podstatné zvýšení podílu '''agilně''' a průběžně rozvíjených služeb,<br />
* důsledně '''pro-klientský přístup''',<br />
* sběr dat o chodu úřadu a provozu agend, měření '''efektivity a kvality''' služby,<br />
* rozhodování a řízení úřadů na základě dat,<br />
* '''centrální řízení''' a podpora digitální transformace.<br />
<br />
Dosavadní přístup politické reprezentace a státu '''nevede k nutné změně'''. Dosavadní metody „digitalizace“ obvykle pouze převedly papírovou agendu do počítače, ale bez zavedení automatizace, bez využití výhod digitálních technologií, bez samoobslužného přístupu. <br />
<br />
Podíl ruční práce se nezměnil, v mnoha případech se efektivita navíc zhoršila tím, že se agenda vede jak v počítači, tak papírově. Je zřejmé, že takové '''falešná digitalizace''' nevede k efektivnější, rychlejší a přístupnější státní správě. <br />
<br />
=== [[První kroky]], které je nutné a možné udělat ===<br />
<br />
=== Digitální transformace - Moderní stát ===<br />
Jednotlivé body podrobně popsány<br />
<br />
# [[Role státu - občan jako zákazník]]<br />
# [[DAČR, Centralizovaná vize, distribuovaná realizace]]<br />
# [[Lidé, práce s talenty, digitální kompetence]]<br />
# [[Změna procesů, změna myšlení]]<br />
# [[Agilita, prozákaznický přístup, ale i právo na chybu]]<br />
# Rozhodování na základě dat, ne pocitů. Metriky i výkonnostní cíle.<br />
# Revoluce, ne evoluce</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana&diff=72629Hlavní strana2021-08-10T11:21:42Z<p>Admin: /* Spolupráce, pomoc */</p>
<hr />
<div>Autor: [https://www.michalblaha.cz Michal Bláha], [https://www.hlidacstatu.cz Hlídač státu], 2018-2021. <br />
<br />
Z [https://www.vlada.cz/cz/jednani-vlady/programove-prohlaseni/programove-prohlaseni-vlady-165960/ programového prohlášení vlády] z 27. 6. 2018: <br />
<br />
:''Současný stav eGovernmentu v České republice není uspokojivý. Přes optimistický start a nadějné pilotní fáze projekt ustrnul a dále se příliš nerozvíjel a nepřinesl obyvatelům země očekávané nové možnosti komunikace s úřady a služby v odpovídající míře.''<br />
:''Ostatní státy EU nám utekly nebo nás předběhly. Za poslední období mnoho nových projektů a služeb nevzniklo, v lepším případě se udržoval současný, ne příliš efektivní stav. ''<br />
<br />
S textem programového prohlášení vlády není možné než souhlasit, bohužel se od roku 2017 (nástup současné vlády) do 2021 změnilo pouze málo věcí k lepšímu. <br />
<br />
===Proč jsou digitální služby státu tak málo používané a nepopulární?===<br />
Je chyba na straně firem a občanů či státu?<br />
<br />
Více než '''88 % českých domácností má přístup na internet''', 77 % populace ho běžně používá. Více než 93 % (!!) uživatelů internetu v ČR přes něj nakupuje zboží, v tomto parametru jsme 3. nejaktivnější v EU. Polovina platí za online služby. Ale '''pouze 29 % lidí''' vyplnila nějaký formulář státu a online ho odeslala. <br />
<br />
V '''online prostoru''' se běžně '''pohybuje většina české populace''', která zde provádí i složitější operace (nákup zboží). Je zřejmé, že '''nedostatkem znalostí či zkušeností čeští občané netrpí'''. Ale '''pouze 29 % lidí''' obdobným způsobem komunikuje se státem. Z toho je zřejmé, že problém je na straně státu, nikoliv občanů<ref>DESI Index 2020 https://digital-agenda-data.eu/charts/analyse-one-indicator-and-compare-countries#chart={%22indicator-group%22:%22research-and-development%22,%22indicator%22:%22h2020_newentry%22,%22breakdown%22:%22orgclass_total%22,%22unit-measure%22:%22pc_organisations%22,%22ref-area%22:&#x5B;%22BE%22,%22BG%22,%22CZ%22,%22DK%22,%22DE%22,%22EE%22,%22IE%22,%22EL%22,%22ES%22,%22FR%22,%22HR%22,%22IT%22,%22CY%22,%22LV%22,%22LT%22,%22LU%22,%22HU%22,%22MT%22,%22NL%22,%22AT%22,%22PL%22,%22PT%22,%22RO%22,%22SI%22,%22SK%22,%22FI%22,%22SE%22,%22EU%22&#x5D;}</ref>. <br />
<br />
===Jak by měla vypadat státní správa?===<br />
✅ pro občana, ne naopak, <br />
<br />
✅ prostě prozákaznická<br />
<br />
✅ důvěřující i důvěryhodná<br />
<br />
✅ moderně a daty řízená<br />
<br />
✅ motivující k inovacím a efektivitě<br />
<br />
✅ efektivní, automatizovaná<br />
<br />
✅ agilní a akceschopná <br />
<br />
==Co s tím?==<br />
Dosavadní přístup politické reprezentace a státu nevede k dostatečně nutné změně. Dosavadní metody "digitalizace" obvykle pouze převedlu papírovou agendu do počítače, ale bez zavedení automatizace. Podíl ruční práce se nezměnil, v mnoha případech se efektiva navíc zhoršila tím, že se agenda vede jak v počítači, tak papírově. Je zřejmé, že takové '''falešná digitalizace''' nevede k efektivnější, rychlejší a přístupnější státní správě. <br />
<br />
Je potřeba provést <br />
<br />
*'''digitální transformaci státu''',<br />
*'''skutečnou transformaci''' vnitřních procesů a agend státu, s maximálním využití '''automatizace''',<br />
*'''zrušení nepotřebných agend''' a zjednodušení ostatních,<br />
*soustředit se na zvýšení kapacity a '''digitální kompetence''' zaměstnanců státu a změny jejich struktury,<br />
*'''moderní řízení úřadů''' a jejich cílů,<br />
*moderní '''řízení projektů''', podstatné zvýšení podílu '''agilně''' a průběžně rozvíjených služeb,<br />
*důsledně '''pro-klientský přístup''',<br />
*sběr dat o chodu úřadu a provozu agend, měření '''efektivity a kvality''' služby,<br />
*rozhodování a řízení úřadů na základě dat,<br />
*'''centrální řízení''' a podpora digitální transformace.<br />
<br />
Jednotlivým bodů se podrobněji věnují následující stránky.<br />
<br />
==Digitální transformace - Moderní stát==<br />
<br />
#[[Role státu - občan jako zákazník]]<br />
#[[DAČR, Centralizovaná vize, distribuovaná realizace]].<br />
#[[Lidé, práce s talenty, digitální kompetence]]<br />
#[[Změna procesů, změna myšlení]]<br />
#[[Agilita, prozákaznický přístup, ale i právo na chybu]]<br />
#[[Rozhodování na základě dat, ne pocitů. Metriky i výkonnostní cíle]].<br />
#[[Revoluce, ne evoluce]]<br />
<br />
==Prvních 50 kroků co je nutné udělat==<br />
<br />
==='''[[První kroky]] které je nutné a možné udělat.'''===<br />
<br />
==Detailně rozpracované oblasti digitální transformace==<br />
<br />
*[[Standard digitální služby]] a podřízené stránky<br />
*[[Organizace|Digitální Agentura ČR]], řízení digitální transformace.<br />
*[[DPL|Digitálně přívětivá legislativa]]<br />
*[[Manuály|Technické manuály]] a podřízené sekce<br />
*[[Zkratky|Zkratky a rejstřík pojmů používaný v státní správě (převážně v IT a projektovém vedení)]]<br />
<br />
=Spolupráce, pomoc=<br />
'''Pokud chcete přispívat, editovat obsah či ho okomentovat, díky, moc si vážíme vašeho zájmu!''' <br />
<br />
Napište mi na '''''michal@michalblaha.cz'''''. Já vás zaregistruji (na registraci a poté Wiki útočí roboti a blbě se tomu brání)'''.'''<br />
<br />
[[S čím potřebujeme pomoci|S čím a jak nám můžete pomoci]]<br />
<references /><br />
<br />
__NOTOC__</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana&diff=72628Hlavní strana2021-08-10T11:20:08Z<p>Admin: /* Spolupráce, pomoc */</p>
<hr />
<div>Autor: [https://www.michalblaha.cz Michal Bláha], [https://www.hlidacstatu.cz Hlídač státu], 2018-2021. <br />
<br />
Z [https://www.vlada.cz/cz/jednani-vlady/programove-prohlaseni/programove-prohlaseni-vlady-165960/ programového prohlášení vlády] z 27. 6. 2018: <br />
<br />
:''Současný stav eGovernmentu v České republice není uspokojivý. Přes optimistický start a nadějné pilotní fáze projekt ustrnul a dále se příliš nerozvíjel a nepřinesl obyvatelům země očekávané nové možnosti komunikace s úřady a služby v odpovídající míře.''<br />
:''Ostatní státy EU nám utekly nebo nás předběhly. Za poslední období mnoho nových projektů a služeb nevzniklo, v lepším případě se udržoval současný, ne příliš efektivní stav. ''<br />
<br />
S textem programového prohlášení vlády není možné než souhlasit, bohužel se od roku 2017 (nástup současné vlády) do 2021 změnilo pouze málo věcí k lepšímu. <br />
<br />
===Proč jsou digitální služby státu tak málo používané a nepopulární?===<br />
Je chyba na straně firem a občanů či státu?<br />
<br />
Více než '''88 % českých domácností má přístup na internet''', 77 % populace ho běžně používá. Více než 93 % (!!) uživatelů internetu v ČR přes něj nakupuje zboží, v tomto parametru jsme 3. nejaktivnější v EU. Polovina platí za online služby. Ale '''pouze 29 % lidí''' vyplnila nějaký formulář státu a online ho odeslala. <br />
<br />
V '''online prostoru''' se běžně '''pohybuje většina české populace''', která zde provádí i složitější operace (nákup zboží). Je zřejmé, že '''nedostatkem znalostí či zkušeností čeští občané netrpí'''. Ale '''pouze 29 % lidí''' obdobným způsobem komunikuje se státem. Z toho je zřejmé, že problém je na straně státu, nikoliv občanů<ref>DESI Index 2020 https://digital-agenda-data.eu/charts/analyse-one-indicator-and-compare-countries#chart={%22indicator-group%22:%22research-and-development%22,%22indicator%22:%22h2020_newentry%22,%22breakdown%22:%22orgclass_total%22,%22unit-measure%22:%22pc_organisations%22,%22ref-area%22:&#x5B;%22BE%22,%22BG%22,%22CZ%22,%22DK%22,%22DE%22,%22EE%22,%22IE%22,%22EL%22,%22ES%22,%22FR%22,%22HR%22,%22IT%22,%22CY%22,%22LV%22,%22LT%22,%22LU%22,%22HU%22,%22MT%22,%22NL%22,%22AT%22,%22PL%22,%22PT%22,%22RO%22,%22SI%22,%22SK%22,%22FI%22,%22SE%22,%22EU%22&#x5D;}</ref>. <br />
<br />
===Jak by měla vypadat státní správa?===<br />
✅ pro občana, ne naopak, <br />
<br />
✅ prostě prozákaznická<br />
<br />
✅ důvěřující i důvěryhodná<br />
<br />
✅ moderně a daty řízená<br />
<br />
✅ motivující k inovacím a efektivitě<br />
<br />
✅ efektivní, automatizovaná<br />
<br />
✅ agilní a akceschopná <br />
<br />
==Co s tím?==<br />
Dosavadní přístup politické reprezentace a státu nevede k dostatečně nutné změně. Dosavadní metody "digitalizace" obvykle pouze převedlu papírovou agendu do počítače, ale bez zavedení automatizace. Podíl ruční práce se nezměnil, v mnoha případech se efektiva navíc zhoršila tím, že se agenda vede jak v počítači, tak papírově. Je zřejmé, že takové '''falešná digitalizace''' nevede k efektivnější, rychlejší a přístupnější státní správě. <br />
<br />
Je potřeba provést <br />
<br />
*'''digitální transformaci státu''',<br />
*'''skutečnou transformaci''' vnitřních procesů a agend státu, s maximálním využití '''automatizace''',<br />
*'''zrušení nepotřebných agend''' a zjednodušení ostatních,<br />
*soustředit se na zvýšení kapacity a '''digitální kompetence''' zaměstnanců státu a změny jejich struktury,<br />
*'''moderní řízení úřadů''' a jejich cílů,<br />
*moderní '''řízení projektů''', podstatné zvýšení podílu '''agilně''' a průběžně rozvíjených služeb,<br />
*důsledně '''pro-klientský přístup''',<br />
*sběr dat o chodu úřadu a provozu agend, měření '''efektivity a kvality''' služby,<br />
*rozhodování a řízení úřadů na základě dat,<br />
*'''centrální řízení''' a podpora digitální transformace.<br />
<br />
Jednotlivým bodů se podrobněji věnují následující stránky.<br />
<br />
==Digitální transformace - Moderní stát==<br />
<br />
#[[Role státu - občan jako zákazník]]<br />
#[[DAČR, Centralizovaná vize, distribuovaná realizace]].<br />
#[[Lidé, práce s talenty, digitální kompetence]]<br />
#[[Změna procesů, změna myšlení]]<br />
#[[Agilita, prozákaznický přístup, ale i právo na chybu]]<br />
#[[Rozhodování na základě dat, ne pocitů. Metriky i výkonnostní cíle]].<br />
#[[Revoluce, ne evoluce]]<br />
<br />
==Prvních 50 kroků co je nutné udělat==<br />
<br />
==='''[[První kroky]] které je nutné a možné udělat.'''===<br />
<br />
==Detailně rozpracované oblasti digitální transformace==<br />
<br />
*[[Standard digitální služby]] a podřízené stránky<br />
*[[Organizace|Digitální Agentura ČR]], řízení digitální transformace.<br />
*[[DPL|Digitálně přívětivá legislativa]]<br />
*[[Manuály|Technické manuály]] a podřízené sekce<br />
*[[Zkratky|Zkratky a rejstřík pojmů používaný v státní správě (převážně v IT a projektovém vedení)]]<br />
<br />
=Spolupráce, pomoc=<br />
'''Pokud chcete přispívat, editovat obsah či komentovat, napište na michal@michalblaha.cz. Já vás zaregistruji''' (na registraci a poté Wiki útočí roboti a blbě se tomu brání)'''.'''<br />
<br />
[[S čím potřebujeme pomoci|S čím a jak nám můžete pomoci]]<br />
<references /><br />
<br />
__NOTOC__</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Prvn%C3%AD_kroky&diff=72627První kroky2021-07-20T11:09:23Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>==Procesní změny==<br />
<br />
===1. Vznik Digitální agentury ČR (DAČR)===<br />
[[Digitální agentura ČR]] vytváří standardy, definuje sdílené služby, vytváří koncepce a vynucuje jejích dodržování. Kompetence DAČR jsou v současnosti rozděleny mězi několik odborů MV ČR a různé organizační složky státu. Centralizace je bezpodmínečně nutná. <br />
<br />
Se vznikem DAČR souvisí<br />
<br />
'''2.''' Zajištění financování (200-250 mil. Kč ročně). [[Hrubá kalkulace nákladů a návratnosti DAČR]].<br />
<br />
'''3.''' Zajištění legislativní změny, aby měl DAČR požadované a [[DAČR, Centralizovaná vize, distribuovaná realizace|nutné pravomoce a působnost]].<br />
<br />
'''4.''' Maximální využití stávajících zdrojů pro vytvoření DAČR<br />
<br />
*Vznik analytické jednotka na rychlou identifikací změn<br />
*Vznik project management office<br />
*Vznik přidružených konzultačních, delivery a projektových teamů pro pomoc s transformací v jednotlivých úřadech <br />
*Vyčlenění OHA a odboru eGOV MV ČR do DAČR<br />
*Vyčlenění části či celého oddělení eGov Cloud do DAČR<br />
*Vytvoření samostatných pozic digitální zmocněnců na centrálních úřadech a nejdůležitějších podřízených organizací (nikoliv jako nyní, kdy je to sdílená pozice obvykle s náměstkem pod kterého IT spadá)<br />
*Využití existence, prostor a personálu NAKIT s.p., transformace pod všechna ministerstva či Úřad vlády či vyřešení horizontální spolupráce<br />
<br />
'''5.''' Vytvoření pozice místopředsedy vlády pro digitální transformaci (bez portfeje), zodpovědného za digitální transformaci<br />
<br />
'''6.''' Restart Hodnocení dopadů regulace (RIA) a příslušné komise Legislativní rady vlády pro digitalizaci.<br />
<br />
'''7.''' Finalizace [[Standard digitální služby|Standardu digitální služby]] a aplikování jeho pravidel a principů na všechny nově spouštěné či upravované digitální služby státu.<br />
<br />
8. Nastavení a měření [https://texty.hlidacstatu.cz/17-kpi/ společných KPI] pro jednotlivé agendy a digitální služby státu.<br />
<br />
==Služby, UX, "nízko-visící ovoce"==<br />
'''10.''' [https://texty.hlidacstatu.cz/2-jednoduchy-srozumitelny-nazev/ Jednoduchý, srozumitelný název titulní strany] státu namísto nesrozumitelného GOV.CZ<br />
<br />
'''11.''' Povinný '''jednotný design''' všech upravovaných a nově spouštěných digitálních služeb v souladu [https://designsystem.gov.cz/#/ Design systémem eGov].<br />
<br />
'''12.''' Centralizování informací na titulku státu, obsahová analýza potřeb uživatelů a následné převedení webů ministerstvech a podřízených organizací na titulku státu, poté zrušení webů ministerstev. [https://texty.hlidacstatu.cz/3-vsechny-informace-centralnich-uradu-na-jednom-miste/ Všechny informace centrálních úřadů na jednom místě].<br />
<br />
'''13.''' Datové schránky maximálně přiblížit chováním emailové komunikaci, pro fyzické osoby zrušit mazání zpráv po 3 měsících a velikost schránky nastavit na 20 GB místa. Právnické osoby totéž za malý, skutečným nákladům odpovídající poplatek.<br />
<br />
'''14.''' Vytvořit jednu [https://texty.hlidacstatu.cz/9-mobilni-aplikace-statu/ mobilní aplikaci státu], která bude v první fázi integrovat <br />
<br />
*mobilní klíč k NIA<br />
*notifikace a přístup k datovým schránkám<br />
*přístup k portálu občana<br />
*doklady/identitu v elektronické podobě<br />
<br />
'''15.''' '''Open data''' - povinné uzákonění open dat pro všechny rejstříky a agendy, včetně povinnosti jejich používání. <br />
<br />
'''16.''' Vytvoření Open source základních integračních knihoven (datovky, NIA, JIPKAZ, eGovBus, …) pro základní technologické platformy (Javascript/Node.JS, .NET, Java, Python, PHP, …)<br />
<br />
'''17.''' Životní situace přehledně na titulní straně státu (již vzniká v rámci gov.cz a zákona o právu na digitální službu)<br />
<br />
'''18.''' Studie proveditelnosti a následná digitální transformace vybraných agend státu jako vzorových projektů digitální transformace. Nabízí se <br />
<br />
*Žádosti, obnova a vyzvednutí OP.<br />
*Agenda spojená s zápisem a přepisem automobilů, výdeje SPZ a technických kontrol.<br />
*Objednávky návštěv ve věznicích<br />
*Potvrzení o studiu a další formy potvrzení<br />
*Otevření základních registrů pro třetí strany (dobrovolné prokázání totožnosti či předání údajů apod. v knihovně, dopravních podnicích apod. ) obdobně, jako je dnes pro OVM.<br />
*Založení a zrušení firmay za 1 den.</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana&diff=72626Hlavní strana2021-07-18T09:29:14Z<p>Admin: /* Prvních 50 kroků co je nutné udělat */</p>
<hr />
<div>Autor: [https://www.michalblaha.cz Michal Bláha], [https://www.hlidacstatu.cz Hlídač státu], 2018-2021. <br />
<br />
Z [https://www.vlada.cz/cz/jednani-vlady/programove-prohlaseni/programove-prohlaseni-vlady-165960/ programového prohlášení vlády] z 27. 6. 2018: <br />
<br />
:''Současný stav eGovernmentu v České republice není uspokojivý. Přes optimistický start a nadějné pilotní fáze projekt ustrnul a dále se příliš nerozvíjel a nepřinesl obyvatelům země očekávané nové možnosti komunikace s úřady a služby v odpovídající míře.''<br />
:''Ostatní státy EU nám utekly nebo nás předběhly. Za poslední období mnoho nových projektů a služeb nevzniklo, v lepším případě se udržoval současný, ne příliš efektivní stav. ''<br />
<br />
S textem programového prohlášení vlády není možné než souhlasit, bohužel se od roku 2017 (nástup současné vlády) do 2021 změnilo pouze málo věcí k lepšímu. <br />
<br />
===Proč jsou digitální služby státu tak málo používané a nepopulární?===<br />
Je chyba na straně firem a občanů či státu?<br />
<br />
Více než '''88 % českých domácností má přístup na internet''', 77 % populace ho běžně používá. Více než 93 % (!!) uživatelů internetu v ČR přes něj nakupuje zboží, v tomto parametru jsme 3. nejaktivnější v EU. Polovina platí za online služby. Ale '''pouze 29 % lidí''' vyplnila nějaký formulář státu a online ho odeslala. <br />
<br />
V '''online prostoru''' se běžně '''pohybuje většina české populace''', která zde provádí i složitější operace (nákup zboží). Je zřejmé, že '''nedostatkem znalostí či zkušeností čeští občané netrpí'''. Ale '''pouze 29 % lidí''' obdobným způsobem komunikuje se státem. Z toho je zřejmé, že problém je na straně státu, nikoliv občanů<ref>DESI Index 2020 https://digital-agenda-data.eu/charts/analyse-one-indicator-and-compare-countries#chart={%22indicator-group%22:%22research-and-development%22,%22indicator%22:%22h2020_newentry%22,%22breakdown%22:%22orgclass_total%22,%22unit-measure%22:%22pc_organisations%22,%22ref-area%22:&#x5B;%22BE%22,%22BG%22,%22CZ%22,%22DK%22,%22DE%22,%22EE%22,%22IE%22,%22EL%22,%22ES%22,%22FR%22,%22HR%22,%22IT%22,%22CY%22,%22LV%22,%22LT%22,%22LU%22,%22HU%22,%22MT%22,%22NL%22,%22AT%22,%22PL%22,%22PT%22,%22RO%22,%22SI%22,%22SK%22,%22FI%22,%22SE%22,%22EU%22&#x5D;}</ref>. <br />
<br />
===Jak by měla vypadat státní správa?===<br />
✅ pro občana, ne naopak, <br />
<br />
✅ prostě prozákaznická<br />
<br />
✅ důvěřující i důvěryhodná<br />
<br />
✅ moderně a daty řízená<br />
<br />
✅ motivující k inovacím a efektivitě<br />
<br />
✅ efektivní, automatizovaná<br />
<br />
✅ agilní a akceschopná <br />
<br />
==Co s tím?==<br />
Dosavadní přístup politické reprezentace a státu nevede k dostatečně nutné změně. Dosavadní metody "digitalizace" obvykle pouze převedlu papírovou agendu do počítače, ale bez zavedení automatizace. Podíl ruční práce se nezměnil, v mnoha případech se efektiva navíc zhoršila tím, že se agenda vede jak v počítači, tak papírově. Je zřejmé, že takové '''falešná digitalizace''' nevede k efektivnější, rychlejší a přístupnější státní správě. <br />
<br />
Je potřeba provést <br />
<br />
*'''digitální transformaci státu''',<br />
*'''skutečnou transformaci''' vnitřních procesů a agend státu, s maximálním využití '''automatizace''',<br />
*'''zrušení nepotřebných agend''' a zjednodušení ostatních,<br />
*soustředit se na zvýšení kapacity a '''digitální kompetence''' zaměstnanců státu a změny jejich struktury,<br />
*'''moderní řízení úřadů''' a jejich cílů,<br />
*moderní '''řízení projektů''', podstatné zvýšení podílu '''agilně''' a průběžně rozvíjených služeb,<br />
*důsledně '''pro-klientský přístup''',<br />
*sběr dat o chodu úřadu a provozu agend, měření '''efektivity a kvality''' služby,<br />
*rozhodování a řízení úřadů na základě dat,<br />
*'''centrální řízení''' a podpora digitální transformace.<br />
<br />
Jednotlivým bodů se podrobněji věnují následující stránky.<br />
<br />
==Digitální transformace - Moderní stát==<br />
<br />
#[[Role státu - občan jako zákazník]]<br />
#[[DAČR, Centralizovaná vize, distribuovaná realizace]].<br />
#[[Lidé, práce s talenty, digitální kompetence]]<br />
#[[Změna procesů, změna myšlení]]<br />
#[[Agilita, prozákaznický přístup, ale i právo na chybu]]<br />
#[[Rozhodování na základě dat, ne pocitů. Metriky i výkonnostní cíle]].<br />
#[[Revoluce, ne evoluce]]<br />
<br />
==Prvních 50 kroků co je nutné udělat==<br />
<br />
=== '''[[První kroky]] které je nutné a možné udělat.''' ===<br />
<br />
==Detailně rozpracované oblasti digitální transformace==<br />
<br />
*[[Standard digitální služby]] a podřízené stránky<br />
*[[Organizace|Digitální Agentura ČR]], řízení digitální transformace.<br />
*[[DPL|Digitálně přívětivá legislativa]]<br />
*[[Manuály|Technické manuály]] a podřízené sekce<br />
*[[Zkratky|Zkratky a rejstřík pojmů používaný v státní správě (převážně v IT a projektovém vedení)]]<br />
<br />
=Spolupráce, pomoc=<br />
'''Pokud chcete přispívat, editovat obsah či komentovat, [[Special:CreateAccount|zaregistrujte se]] nebo [[Special:UserLogin|zalogujte]]'''<br />
<br />
[[S čím potřebujeme pomoci|S čím a jak nám můžete pomoci]]<br />
<references /><br />
<br />
__NOTOC__</div>Adminhttps://www.moderni-stat.cz/index.php?title=Prvn%C3%AD_kroky&diff=72625První kroky2021-07-18T09:28:04Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>==Procesní změny==<br />
<br />
===1. Vznik Digitální agentury ČR (DAČR)===<br />
[[Digitální agentura ČR]] vytváří standardy, definuje sdílené služby, vytváří koncepce a vynucuje jejích dodržování. Kompetence DAČR jsou v současnosti rozděleny mězi několik odborů MV ČR a různé organizační složky státu. Centralizace je bezpodmínečně nutná. <br />
<br />
Se vznikem DAČR souvisí<br />
<br />
'''2.''' Zajištění financování (200-250 mil. Kč ročně). [[Hrubá kalkulace nákladů a návratnosti DAČR]].<br />
<br />
'''3.''' Zajištění legislativní změny, aby měl DAČR požadované a [[DAČR, Centralizovaná vize, distribuovaná realizace|nutné pravomoce a působnost]].<br />
<br />
'''4.''' Maximální využití stávajících zdrojů pro vytvoření DAČR<br />
<br />
* Vyčlenění OHA a odboru eGOV MV ČR do DAČR<br />
* Vyčlenění části či celého oddělení eGov Cloud do DAČR<br />
* Vytvoření samostatných pozic digitální zmocněnců na centrálních úřadech a nejdůležitějších podřízených organizací (nikoliv jako nyní, kdy je to sdílená pozice obvykle s náměstkem pod kterého IT spadá)<br />
* Využití existence, prostor a personálu NAKIT s.p., transformace pod všechna ministerstva či Úřad vlády či vyřešení horizontální spolupráce<br />
<br />
'''5.''' Vytvoření pozice místopředsedy vlády pro digitální transformaci (bez portfeje), zodpovědného za digitální transformaci<br />
<br />
'''6.''' Restart Hodnocení dopadů regulace (RIA) a příslušné komise Legislativní rady vlády pro digitalizaci.<br />
<br />
'''7.''' Finalizace [[Standard digitální služby|Standardu digitální služby]] a aplikování jeho pravidel a principů na všechny nově spouštěné či upravované digitální služby státu.<br />
<br />
8. Nastavení a měření [https://texty.hlidacstatu.cz/17-kpi/ společných KPI] pro jednotlivé agendy a digitální služby státu.<br />
<br />
== Služby, UX, "nízko-visící ovoce" ==<br />
'''10.''' [https://texty.hlidacstatu.cz/2-jednoduchy-srozumitelny-nazev/ Jednoduchý, srozumitelný název titulní strany] státu namísto nesrozumitelného GOV.CZ<br />
<br />
'''11.''' Povinný '''jednotný design''' všech upravovaných a nově spouštěných digitálních služeb v souladu [https://designsystem.gov.cz/#/ Design systémem eGov].<br />
<br />
'''12.''' Centralizování informací na titulku státu, obsahová analýza potřeb uživatelů a následné převedení webů ministerstvech a podřízených organizací na titulku státu, poté zrušení webů ministerstev. [https://texty.hlidacstatu.cz/3-vsechny-informace-centralnich-uradu-na-jednom-miste/ Všechny informace centrálních úřadů na jednom místě].<br />
<br />
'''13.''' Datové schránky maximálně přiblížit chováním emailové komunikaci, pro fyzické osoby zrušit mazání zpráv po 3 měsících a velikost schránky nastavit na 20 GB místa. Právnické osoby totéž za malý, skutečným nákladům odpovídající poplatek.<br />
<br />
'''14.''' Vytvořit jednu [https://texty.hlidacstatu.cz/9-mobilni-aplikace-statu/ mobilní aplikaci státu], která bude v první fázi integrovat <br />
<br />
* mobilní klíč k NIA<br />
* notifikace a přístup k datovým schránkám<br />
* přístup k portálu občana<br />
* doklady/identitu v elektronické podobě<br />
<br />
'''15.''' '''Open data''' - povinné uzákonění open dat pro všechny rejstříky a agendy, včetně povinnosti jejich používání. <br />
<br />
'''16.''' Vytvoření Open source základních integračních knihoven (datovky, NIA, JIPKAZ, eGovBus, …) pro základní technologické platformy (Javascript/Node.JS, .NET, Java, Python, PHP, …)<br />
<br />
'''17.''' Životní situace přehledně na titulní straně státu (již vzniká v rámci gov.cz a zákona o právu na digitální službu)<br />
<br />
'''18.''' Studie proveditelnosti a následná digitální transformace vybraných agend státu jako vzorových projektů digitální transformace. Nabízí se <br />
<br />
* Žádosti, obnova a vyzvednutí OP.<br />
* Agenda spojená s zápisem a přepisem automobilů, výdeje SPZ a technických kontrol.<br />
* Objednávky návštěv ve věznicích<br />
* Potvrzení o studiu a další formy potvrzení<br />
* Otevření základních registrů pro třetí strany (dobrovolné prokázání totožnosti či předání údajů apod. v knihovně, dopravních podnicích apod. ) obdobně, jako je dnes pro OVM.<br />
* Založení a zrušení firmay za 1 den.</div>Admin